Třeba ten ze Slavie. „Čas ukáže, jaký zápis do historie za sebou nechá,“ prohlásil Jaroslav Tvrdík.
Deník oslovil řadu funkcionářů s prosbou o reakci. Činovníci až na výjimky Malíkovo zvolení kvitují.
Padala slova o stabilizaci, úlevě i jasném vzkazu, kdy fotbal ukázal jednotu. „Nejdůležitější je, že byl zvolen předseda. Netajím se tím, že jsem volil pana Malíka, který se mi zdá pro tuto funkci perspektivnější,“ řekl Radek Zima, předseda okresního svazu v Třebíči.
Názorová shoda byla znát i během valné hromady: vítězný kandidát dostal 175 hlasů. „Zvítězil zdravý rozum a demokracie,“ reagoval Josef Zitko, šéf okresního svazu v Ústí nad Labem. Jeho kolega, Libor Šimeček z Děčína, souhlasí: „Pro takový výsledek jsme přijeli.“
Ale ne všichni jásají. Tři české ligové kluby se proti tomuto scénáři postavily (a hlavně za místopředsedu nevolily Romana Berbra).
Deník má potvrzeno, že šlo o Teplice, Duklu a Slavii. A asi klub z Edenu respek-tive jeho šéf Jaroslav Tvrdík nejhlasitěji protestuje. „Neuvěřitelná ostuda. Jsou situace, kdy je opravdu lépe čestně prohrát,“ podotkl někdejší politik, manažer a nyní boss klubu z Edenu.
Ať v tom někdo může vidět kalkul (majitel Slavie CEFC je velkým sponzorem reprezentace), pořád jde jen o výjimku.
Někteří delegáti, třeba Petr Blažej z Kladna, si spíš povzdechli nad přístupem ke stanovám, které v tuto chvíli dovolují volební pat. „Mrzí mě, že se to nepodařilo vyřešit, ač tady bylo naléhání od UEFA a FIFA,“ řekl ligový sudí.
A našli se funkcionáři, kteří už myslí na to, co by měl nový předseda řešit. „Je nutné stabilizovat státní podporu. Teď jsou ty podmínky dotací pro kluby složité a pořád se mění,“ konstatoval Václav Andrejs, předseda Královéhradeckého krajského svazu.
Komentář Martina Jůzka: Loď se (ne)potápí. Užijte si poslední chvilky klidu před bouří
Nový předseda, kompletní akceschopná vláda. Chtělo by se říct, že úterní volbou český fotbal zažehnal krizi, že teď už bude lépe. Jenže tohle vážně napsat nejde.
Dotace, zvláštní poměry při financování, výchova mládeže, problémy kolem reprezentace. To je jen pár problémů, které tu eskalují.
Místo toho činovníci řeší stanovy asociace. Snad aby ukázali, kdo má větší ego?
Následující řádky nejsou kritikou Moravy.
Nejsou ani kritikou onoho systému se dvěma komorami. Asi se urazí pár delegátů, avšak chyba je v lidech.
Často slyším, že jednou ze zásad (nejen) ve sportu by měla být sebereflexe. Moc dobře si vzpomínám, jak mě trenéři jako žáčka učili, že důležité je odhalit chybu. A pak lze pracovat na jejím odstranění.
Leč tuzemský fotbal jako by si chybu ani neuvědomil. Příkazy ve stylu „dělej, co se ti řekne, dostaneš odměnu“ většině nevadí. Naopak tenhle systém je tradicí.
Jestli vás zajímá „cesta do hlubin bafuňářovy duše“, pusťte si záznam oné volby. Všímejte si zvratů, poslechněte si slovník řečníků.
Samozřejmě, lze kvitovat, že nový „král“ není spjatý s rozhodčími, neprošel divnou chobotnicí v okresech… Ale i v osobě Martina Malíka je to ale. Podporuje ho Roman Berbr. V asociaci mocný a milovaný. Veřejností nenáviděný.
Během volby byl nervózní možná i jeho děsí příjezd normalizační komise. Jestli se experti z ciziny podívají i jinam než na ony stanovy, možná mu bude ouvej.
Teď je ještě klid. Takový ten klid před bouří. Ale kdo ví, co se s fotbalovou lodí stane po Novém roce.