Jednoznačně nejzapálenějším v Česku je Miloslav Urbanec, který v šestačtyřiceti letech hraje okresní přebor v Přelovicích. Když ne fotbalové umění, tak domácí muzeum alá Maradona mu může závidět nejeden ligový hráč.

Letěl by mu na pohřeb

V poslední době vyměnil zelené trávníky za bílé zdi nemocnice. Diego Armando Maradona měl krvácení do mozku a podstoupil operaci. Ve středu ho však zradil ten nejdůležitější orgán, srdce.

„Byl jsem z toho hotovej. Odpoledne mi napsali kámoši z Argentiny, ještě předtím, než se to všude objevilo. Myslel jsem si, že si dělají srandu, tak jsem si zprávu ověřoval z více zdrojů. Vím, že si prošel velkými zdravotními peripetiemi. Měl jsem za to, že už se z toho dostal,“ popisuje Miloslav Urbanec,“ který na téma zdraví Maradony dodává: „Smrti byl blízko už několikrát. Osobně jsem navštívil zápas Argentina vs. Nigérie na mistrovství světa v Rusku před dvěma lety. V poločase zkolaboval tak, že málem vypadl z V.I.P. prostoru. Tenkrát to vypadalo šíleně. Tohle jsem měl všechno v paměti, ale říkal jsem, že když přežil i toto, tak je opravdu snad nesmrtelný. Ukázalo se, že není nikdo. Pro nás všechny, kdo jsme ho měli rádi, ale nesmrtelný zůstane. Nedokážu si představit, že se někdo podobný ještě narodí.“

Ze smrti svého vzoru je zdrcený. Středeční večer pojal jako pietu za Maradonu.

„Diegovi jsem zapálil svíčku. Pustil jsem si v televizi jeho nejslavnější zápasy a pročítal si články o něm probíral se dalšími materiály,“ přibližuje domácí tryznu.

Jinak se ani se svým idolem rozloučit nemůže. Koronavirová pandemie zavřela hranice. I do Jižní Ameriky.

„Určitě jsem nechtěl v Buenos Aires chybět. Tam to bude velkolepé. Za letenku bych dal klidně i třicet tisíc. Pokud jsem od argentinských kamarádů dobře znamenal, tak u nich vyhlásili třídenní státní smutek. Mám za to, že slzy roní i tvrdí chlapi. A to nejen v Argentině, Neapoli či Barceloně,“ přemítá Urbanec.

Výlet do Argentiny

A kdy se vůbec rozhořela jeho láska k Maradonovi?

„Když jsem se na Diega díval v televizi jako malý kluk, tak to byla čistá oslava fotbalu. V dnešní době hraje Messi také fantasticky, nicméně to co předváděl na hřišti Maradona, bylo úplně mimo chápání,“ vzpomíná.

„Ve dvanácti jsem byl jako u vytržení, když jsem viděl, jakým způsobem dotáhl mančaft k titulu na v roce 1986 na mistrovství světa v Mexiku. Už před tím jsem fandil Argentině, takže mým favoritem byla vždycky. Ale s Maradonou to byla radost fandit takovému týmu,“ podotýká oddaný fanoušek.

Jedna věc je mít někoho za vzor a druhá propadnout mu. „Vydal jsem se do Argentiny. A když jsem viděl, co se kolem něho děje, tak jsem pochopil, že Diego je úplně někde jinde. Podmanil si celou zemi. Nedokážu si představit, co se tam musí teď dít. Zcela jsem mu propadl ,když jsem zavítal na zápas Boca Juniors. Vášeň k fotbalu v této jihoamerické zemi je neskutečná. Maradona byl, je a bude ze všech Argentinců v historii nejvýše.“

„Mě se nikdo nemusí ptát, kdo je nejlepším hráčem historie. Pelého jsem nezažil, Messiho zbožňuji, ale Maradona je ještě o level jinde. Diego byl strašně uvěřitelný. Nikdy to nebyl ten hodný kluk. Co si myslel, řekl. Ano, vedl bouřlivý život. Stal se závislým na kokainu i alkoholu. Dokážu si představit, že tlak na jeho osobu byl tak obrovský, že ho to semlelo,“ poukazuje Miloslav Urbanec.