Státní zástupce navrhl pro bývalého předsedu Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslava Peltu šest let vězení, pětimilionový peněžitý trest a pětiletý zákaz činnosti ve vedení korporací. Pro někdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou žádá 6,5 roku za mřížemi, dvoumilionový trest a šestiletý zákaz funkcí ve veřejné správě. Řekl to v dnešní závěrečné řeči u pražského městského soudu. Oba obžalovaní vinu odmítají.
Obžaloba tvrdí, že tehdejší milenci Pelta s Kratochvílovou ovlivnili v roce 2017 přidělení peněz 18 konkrétním žadatelům programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů. Vychází mimo jiné z policejních odposlechů z bytu, kde se dvojice scházela. "Ještě předtím, než proběhlo hodnocení členy hodnotící komise, si obžalovaní určili z vybraných žádostí ty, které mají uspět," popsal dnes státní zástupce Ondřej Trčka. Podle něj upřednostnili subjekty, s nimiž chtěl mít Pelta dobré vztahy.
play_fill
Pražský městský soud se případem zabývá už potřetí. Odvolací soud totiž v červnu zrušil jeho rozsudek, který Peltovi s Kratochvílovou uložil totožné tresty, jaké pro ně nyní Trčka navrhl znovu. Ve dvou ze tří částí obžaloby navíc tehdy vrchní soud dvojici pravomocně zprostil viny.
Oba obžalovaní vinu odmítají - Kratochvílová už v minulosti řekla, že v bytě "plácali páté přes deváté", Pelta zase uvedl, že na ovlivnění dotací byl "malý pán".
Podle obžaloby se Pelta s Kratochvílovou pokusili o zneužití pravomoci, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, přičemž fotbalový funkcionář náměstkyni navedl. Za tyto trestné činy hrozí pět až 12 let vězení. Ve stadiu pokusu zůstaly činy z toho důvodu, že ministerstvo po zatčení Kratochvílové vyplácení dotací pozastavilo, příslušné dotační programy zrušilo a následně je vyhlásilo znovu.
Miroslav Pelta u soudu:
Obžaloba původně tvrdila i to, že Kratochvílová ovlivnila na ministerstvu v roce 2017 výši sportovních dotací ve prospěch FAČR a České unie sportu a že jejich představitelům vynášela informace. Na lavici obžalovaných kvůli tomu dříve usedl i šéf ČUS Miroslav Jansta, sekretář unie Jan Boháč a bývalý šéf ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza. Podle justice se tyto popsané skutky sice staly, ale nebyly trestnými činy. Obžalovaní se proto dočkali pravomocného osvobození.
"U dvou obviněných osob, které byly uznány vinnými, nejvyšší státní zástupce nesouhlasí s právní kvalifikací a s nestandardním postupem odvolacího soudu, který zamítl odvolání státního zástupce a současně věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání," uvedl nyní mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Tato část dovolání se týká Pelty a Kratochvílové.
Pelta i Kratochvílová skončili ve vazbě
"U tří obviněných osob nejvyšší státní zástupce nesouhlasí se zprošťujícím rozsudkem a namítá, že skutkové závěru soudu jsou v rozporu s provedenými důkazy," pokračoval Malý. Tento výrok se týká šéfa ČUS Jansty, sekretáře unie Jana Boháče a bývalého šéfa ministerského odboru sportu Zdeňka Břízy.
Soudní senát se dnes v doplnění dokazování zaměřil na výslech znalce z oboru ekonomiky Vladimíra Smejkala, který vypracoval posudek na žádost obhajoby a podle nějž bylo bodování žádostí o dotace v pořádku. Státní zástupce zpochybnil, že znalec měl dostatečné podklady, odbornost a znalost sportovního prostředí. Soudkyně Lenka Cihlářová také zmínila, že Smejkal zkoumal jen bodové ohodnocení 18 sporných žádostí, ačkoliv věcně posuzovaných žádostí bylo zhruba 800. Nevycházel navíc z oficiální metodiky zveřejněné ministerstvem školství.
Pelta i Kratochvílová skončili v roce 2017 po svém zatčení ve vazbě. Peltu soud propustil po měsíci, a to poté, co muž rezignoval na svou funkci šéfa FAČR. Kratochvílová strávila v cele téměř čtvrt roku. Kauza zmanipulování státních sportovních dotací stála místo nejen Peltu a Kratochvílovou - rezignovala kvůli ní i tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
