Muž, jehož nepřehlédnete díky bílému rondónu s lvíčkem na hrudi, vyrazil směr Asie po vlastní ose. A dřív. „Při delších výjezdech je třeba vše připravit. Musím zjistit, co funguje, a co ne,“ uvedl Juriga.

Tahle fáze už je za ním. Stejně jako fotbalisté, i on nyní poznává čínské město Nan-ning ležící kousek od hranic s Vietnamem (pozor, nepleťte s Nankingem, což je větší a známější metropole v jiné provincii).

Češi se po zdlouhavé cestě s o den posunutým odletem usídlili v areálu Wanda Realm Resortu.

Pětihvězdičkový luxusní hotel u řeky září do dálky novotou. Moderní pokoje, vnitřní bazén. A ten servis. „Co se týče jídla, máme přislíbeno, že nám vyjdou ve všem vstříc,“ dodal Juriga.

Možná vás napadne, že tohle bude setsakra drahý výlet. Omyl. „Všechny náklady platí čínská strana,“ sdělil generální manažer mužstva Jaromír Šeterle.

Ale zpět k panu Jurigovi. Rodák ze Slezska je nyní v jednom kole. Vařit pro fotbalisty není jen tak. „Oni jsou profesionálové. Sami už zjistili, co si v jídle můžou a nemůžou dovolit. Základem je pestrost,“ konstatoval zkušený kuchař.

Pestrost leží na jeho bedrech. Hráči běžně dostávají drůbeží maso, ryby. Těstoviny. A zeleninu. Na nějaké experimenty není prostor.

Bezlepkový trend

„Jídelní lístek vytvářím já a pan doktor. Co se napíše, to se sní. Neděláme rozdíly, jsme na jedné lodi,“ zmínil kuchař.

Přesto existuje výjimka. Kvůli specifické dietě se do nabídky dostaly i bezlepkové potraviny. „Řeší to Vladimír Darida, jenž má celiakii. Ovšem přidávají se k němu i další. Vnímám, že je to trend,“ podotkl Juriga.

Když je řeč o zvláštních surovinách: do Číny radši kuchař nechal vzít několik beden s dětskou krupičkou, ovesnými vločkami i müsli tyčinkami.

„Jistím se, kdybychom se ocitli v úplné exotice. Ale z Číny nemám velký strach,“ poznamenal Juriga a zmínil jediný problém: „V kuchyni se nemluví anglicky.“

Větší starosti než obtížná komunikace (kuchaři prý vždy najdou společnou řeč) mu dělají dodavatelé. Kromě samotné přípravy jídel totiž musí hlídat kvalitu surovin.

„Pořád jsem v kuchyni. Od rána, kdy začínám dělat snídaně, do večera. Vše si kontroluji. Když se mi něco nelíbí, což se už v minulosti několikrát stalo, pošlu to pryč. Poznám, zda je zboží čerstvé,“ řekl Juriga.

Nedoporučený výlet

Skladbu menu si připravil už doma v Jablonci, kde vede restauraci. Ale také mu bylo jasné, že „jídelníček“ dozná úprav.

Pokusí se, aby měli fotbalisté i doušek z místních specialit. „Čínská kuchyně nám není neznámá. Mají tu bílé maso, rýži…“ začal Juriga vyprávět. Jenže poté se doslechl o mořských potvorách, mušlích… „Toho se hráči nedočkají. Ale třeba místní rybu, pokud nám ji hotelový kuchař doporučí, klidně ano.“

V turistických průvodcích o Nan-ningu nechybí rovněž „street food“ jedna ulice v centru města ožívá večer stánky (pro Evropana) s tím nejprapodivnějším možným občerstvením. Sladké, slané. Maso, ryby i zelenina.

Jenže takový výlet Juriga neplánuje. A nedoporučuje ho ani fotbalistům. „Kdyby o tom uvažovali, asi by se nešli optat trenéra, ale zkusili by to na mě,“ zamyslel se Juriga.

Na první pohled vypadají jídla lákavě, vůně už by vás nutily objednávat a i ceny jsou lidové. Nicméně Juriga přidal pohled profesionála: „My v Evropě jsme zvyklí na úplně něco jiného. A kromě toho je u asijských stánků spousta neznámých. Netušíte, jak to mají s hygienou. V jakých podmínkách pracují. Jak skladují zboží. Zažil jsem to již v Thajsku a byl tam radši o hladu.“

Skoro by šlo zapomenout na fotbal, že?

Hráči si naštěstí uvědomují, proč vlastně do Číny přijeli. Už zítra národní tým vyzve Uruguay s Luisem Suárezem v čele. Jeho umění (a ostré zuby) možná děsí víc než čínská jídla.

V případě výhry se Češi mohou těšit nejen na finále turnaje China Cup, ale také na sladkou odměnu.