Pro mladého útočníka Tomáše Necida bylo San Marino zvláštní soupeř. Dostal se do čtyř stoprocentních šancí, ale využil jedinou. „Příště to dám,“ ujistil tradičně sebevědomý střelec.

Ještě v 25. minutě ukazatel signalizoval dvě nuly, nezalézaly pod kůži pochyby?

Rychlý gól jsme mohli dát, třeba já. Ale pak Baryk (Milan Baroš, pozn. red.) se krásně prosadil a uklidnil nás.

S výsledkem jste spokojení, sedm branek je slušný počin, ale vy sám jste mohl přidat minimálně tři další…

První šance mě mrzí nejvíc. Sklepl jsem si to prsama, byl jsem sám před gólmanem, ale sjelo mi to. Pak ke konci, když mi David Jarolím dal oblouček, to byla taky tutovka. Ale to už je minulost.

Poslední sedmou ránu vypálil Václav Svěrkoš. Netečoval jste ji ale?

(smích) Tečoval, ale přiznali to Václavovi. Ono je ale jedno, kdo to dal.

Kuriózní byla taky chvilka kolem druhé penalty. Zapojil jste se také do „strkanice“, kdo bude exekutorem…

V první řadě jsem si balon vzal já, ale pak se ho ujal zase Baryk a nakonec Venca Svěrkoš. Byli jsme určení tři.

Takže Svěrkoš má dva vroubky za jeden zápas…

(smích) Ne, to určitě ne. Důležité je, že se všichni tři útočníci trefili. To je dobré pro další zápasy.