Minimálně v jedné věci už se Pavlu Nedvědovi žádný ze současných talentů nevyrovná. Když jako neposedný klučina v rodné Skalné začínal s fotbalem, bylo to na škvárovém hřišti. Tento povrch už dneska zcela vymizel, téměř na každé vesnici je travnatý pažit.

„Vesměs jsme hráli na asfaltu či škváře, když byla tráva, tak to byl velký svátek,“ vzpomíná Nedvědův kamarád z dětství Tomáš Pěček. „A ta velká spotřeba míčů, když jsme si kopali na asfaltu,“ usměje se.

Pavel Nedvěd
VIDEO: Nedvěd a gratulace k padesátinám: Legenda je kvůli „míčům“ terčem vtípků

„Každý den jsme byli spolu venku, hráli fotbal, lezli po stromech, v zimě to byl zase hokej. Kopali jsme si ve dvojici, a vždy si vymysleli tým či hráče, za které hrajeme. Jeden centroval, druhý zakončoval do prázdné branky,“ popisuje Tomáš Pěček legrácky, které vymýšleli.

Všestrannost byla podle něho už tehdy velmi silná Nedvědova stránka.

Sen o angažmá v Chebu

A ještě jedna podstatná věc, neexistovaly sociální sítě. „My neměli takový fotbalový přehled, byly pouze noviny či časopis Stadion. Až z něho jsme zjistili něco o zahraničních týmech,“ usměje se Pěček při vzpomínkách. „Sen jsme měli hrát první ligu v Chebu,“ připomíná s tím, že příhraniční město tehdy patřilo mezi elitu.

Bývalý reprezentant Pavel Nedvěd.
Vyvázne bez trestu. Nedvěd byl zproštěn viny v kauze falšování přestupů

Nedvěd to dotáhl ještě mnohem dál. Další jeho zastávka však byla v Plzni, kde potkal zřejmě osudového muže. U legendárního mládežnického kouče Josefa Žaloudka dokonce i v Nýřanech bydlel, aby v Plzni nezvlčel. Tehdy to pro něho bylo velkoměsto, kdo mohl tušit, že si časem podmaní i Prahu a později také Řím a Turín.

Jeho další parťák ze Skalné a pak i z Plzně Jiří Schveiner odmítá, že by Nedvěd pouze dřel a makal. „Pavel byl talent od boha. Pravá, levá, bylo mu to jedno. Fotbalový diamant pak vybrousil Josef Žaloudek, který věděl, jaký má Pavel potenciál,“ uznává i Schveiner.

Metal Trade Comax, nejlepší tým prvního ročníku Zaměstnanecké ligy Deníku, na fotbale Lazio Řím - Juventus Turín
Na fotbale u papeže. Češi poznali blázna z Juventusu, ale Nedvěd se neozval

A vzpomíná, jak jako děti měli fotbal často za odměnu. „Byli jsme kluci z vesnice. Nejdřív jsme museli pomoci na baráku. Teprve když jsme měli povinnosti splněné, mohli jsme jít na trénink nebo na zápas,“ popisuje vrstevník, s nímž Nedvěd vyrazil na pokraji dorosteneckého věku do Plzně.

Osudové setkání 

„Pan Žaloudek za mnou do Skalné přijel společně se sekretářem mládeže Škody Plzeň. Působil zvláštním dojmem, na první pohled velice přísně. Kdo ho znal, ví, že byl dost svérázný, byl to hodně tvrdý, náročný trenér,“ popisoval Nedvěd před časem na webu Viktorie svoje první setkání s osudovým koučem.

„Když jsem ho více poznal, zjistil jsem, že je to jediná správná cesta k tomu, jak ve fotbale něco dokázat,“ dodal. Nedvěd pak u kouče i bydlel, z Nýřan dojížděl vlakem. „Trénovali jsme ještě před začátkem školy a končili až na večer,“ popisoval Nedvěd.

Zápas století Sigma - repre ČR v Olomouci - Karel Brückner v objetí s Pavlem Nedvědem
Nedvěd o Brücknerovi: Věděl, jak na nás. Do Juventusu bych ho určitě vzal

V sedmnácti letech si poprvé zahrál druhou ligu. Plzeň vyhrála s Xaverovem 5:0 a on dal gól. Dva roky nato odešel Nedvěd na vojnu do pražské Dukly, což byl další zlomový bod jeho kariéry.

Dál už jeho příběh velmi dobře znáte… Sparta, Lazio a Juventus, kde zakotvil jako viceprezident klubu. Do Plzně už se Nedvěd nikdy nevrátil, zato za Skalnou si před několika lety párkrát zahrál soutěžní zápas i se synem a někdejším parťákem Tomášem Pěčkem.