Špičkové fotbalisty by chtěli vychovávat i v pražském Edenu, kde si pěstují červenobílý potěr od roku 2011. „Jde o systém rozvoje mládeže a správného tréninkového procesu. Pojem akademie je moderní, ale nevymýšlíme extra nové věci, svého času zde existovala vrcholová střediska," říká šéf mládežnické akademie SK Slavia Jiří Plíšek.

Dá se říct, že se jedná o návrat do minulosti?
V určitých ohledech ano. S pádem komunismu skončila spousta systémů. Poslední úspěšná generace jsou vicemistři Evropy z roku 1996. Střediska vychovala Nedvěda, Šmicra, Poborského a spousty dalších. Pak se všechno zastavilo a rozpustilo. Po čase jsme zjistili, že nemáme dost talentovaných hráčů. Začala se hledat chyba a zjistilo se, že dřív se k nám ze Západu jezdili učit, a najednou jsou daleko před námi. Znovu jsme objevovali věci, které dřív fungovaly.

Jaká je filozofie slávistické akademie?
Jednoduchá. Když se rozběhla, vznikl manuál, jak má vypadat fotbalista, jenž by v ní měl být „stvořený". Ze sportovního hlediska chceme hráče, který má na to, aby se Slavií získával trofeje a zároveň měl takovou kvalitu, aby byl lukrativní pro zahraniční transfery. Samozřejmě i víme, jak má vypadat jeho charakteristika, typologie, co by měl umět.

Měl by být rychlý a dynamický?
Rychlost a dynamika patří mezi parametry, které hráč musí mít. Musí být technicky vybavený, což nám chybí. Individuálně vybavení fotbalisté jsou schopní prosadit se v top soutěžích a nejlepších klubech, ale na úrovni mládežnických reprezentací jsme se dokázali dostat k výsledkům spíš přes taktiku a týmovost. O jednotlivce nebyl zájem a docházelo k potlačení správné cesty vychovávat individuality a osobnosti. Je třeba převrátit myšlení, aby se u mládeže nehonily výsledky a momentální týmový úspěch. To není prioritní, nejdůležitější je rozvoj mladého fotbalisty.

Jakou váhu kladete na další dovednosti?
Obecně nám jde o vzdělávání. Pro hráče máme připravená témata, na základě kterých je učíme, a zaměřujeme se i na rodiče. Jednou měsíčně máme vnitřní vzdělávaní pro trenéry. Pokaždé vybereme jedno aktuální a důležité téma. Chceme, aby jezdili na stáže do klubů a akademií, od kterých se můžeme učit

Kam konkrétně?
Všichni znají Ajax, Barcelonu a Bayern. Kvalitní jsou ale i v Itálii, Francii a jinde v Německu. Například v Lipsku. Je potřeba posbírat všechno dobré a zároveň respektovat to, že jsme Češi a máme svá specifika. Co se týče jazyků, jedním z projektů je to, aby se angličtina velice brzo objevila v běžném tréninkovém procesu.

Jsou dnešní mladí hráči stejní jako jejich otcové?
Jsou a nejsou. Základ je ale stejný, jen se mění svět kolem. Starší generace nepoznamenaly počítače a internet. Ty tahají pozornost dnešních kluků jinam než na hřiště. V tom je obrovský rozdíl. Utekla jim ulice, proto se i v tréninku snažíme ulici napodobit a rozvíjet kreativitu a schopnost překonat překážky. Vlastně se tím vracíme k hledání individuality takového jednotlivce, který se umí rozhodovat a stává se osobností.

Zpohodlněla česká populace?
Prostředí je proti nám. Žijeme si dobře, nemáme extra problémy. V tom je „výhoda" kluků z Afriky nebo Balkánu, kde je sport často jediná možnost, jak se mít líp. Tam mají děti vyšší ambice na sobě dřít a dostat se výš. To jim dodává obrovský hnací motor. U nás je těch, kteří hledají obživu přes sport, už velice málo. Také se nemůžeme opřít o hodiny tělocviku ve škole a musíme mít trenéra na atletiku a gymnastiku…

Jak probíhá spolupráce s venkovskými kluby, v čem je prospěšná?
Partnerské kluby je projekt, kterému věřím. Slavia by v českém prostředí měla být lídr a neměla by se vzdávat spoluodpovědnosti, kam se bude fotbal ubírat. Velký klub nemůže dlouhodobě dobře fungovat, pokud se nebude dařit těm menším okolo. Vždycky budeme hledat talenty v menších klubech. Pro partnerské kluby jsme uspořádali vzdělávací proces. Proběhly přednášky, plánujeme turnaje, stáže… Tím pomáháme fotbalovému dění pod námi. Pokud z něj vyskočí kvalitní kluci pro Slavii, budeme si oboustranně prospěšní.

Slavia je bohatý klub, proto má v áčku málo odchovanců?
Dnes jich tolik není. Je to nejen proto, že není daleko doba, kdy na tom nebyla dobře a hodně odchovanců odešlo, protože potřebovala finance. Zároveň systém u mládeže nefungoval na potřebné úrovni. Když se ale podíváme na ročníky 1988/89, byly natolik silné, že se Suchý, Vácha a Dočkal dostali do ligového fotbalu. Náš zájem je jednoznačně připravovat hráče pro áčko. Pokud chce Slavia hrát o nejvyšší mety, nemůže být jiný.

Hodně se mluví o přehnaných ambicích rodičů. Jak je to ve Slavii?
Na některé nešvary si pamatuji, ale myslím, že se nám podařilo nastavit jasné mantinely. Tátové a mámy musí cítit, že si přejeme, aby bylo partnerství v trojúhelníku klub, škola a rodič. A v něm se musí hráč správně pohybovat. Chceme transparentní komunikaci. Rodič ví o všem, pokud vznikne problém, má otevřené dveře. Všem ale zároveň říkáme, že Slavia musí pracovat s kvalitou a nezaručujeme jim, že se šestiletý kluk v Edenu udrží až do prvního mužstva. Pokud chce být klub nejlepší, musí pracovat s nejlepšími.

V pátém dílu našeho seriálu se podíváme, jak to chodí v ženském fotbalu.