I toto numero ukazuje, jakou pozici má fotbal v zemi, jež u nás bývá často terčem vtipů.  

Pilka nožna, jak se polsky řekne, je tady na vyšší úrovni, to je jednoznačné. „Nejsem v Polsku tak dlouho, ale je tomu tak,“ přikývne Petr Schwarz, který kopal za Hradec Králové a od léta působí v klubu Rakow Czenszochowa, který si brousí zuby na postup do Ekstraklasy, tedy do nejvyšší soutěže.

Europomoc

Zásadní vliv na úroveň fotbalového prostředí má logicky počet obyvatel. Poláků je téměř 40 milionů, čtyřikrát více než Čechů. Proto je průměrná návštěva na lize kolem 11 tisíc diváků. „I na nás chodí na každý zápas okolo čtyř tisíc lidí,“ upozorňuje Schwarz. Klub s takovou podporou v české druhé lize nenajdete.

Vyšší návštěvnost je rovněž ovlivněna kvalitou stadionů. V Polsku mají čtyři arény s kapacitou nad čtyřicet tisíc. Národní stadion ve Varšavě, kde reprezentace hraje důležitá utkání, pojme 58 tisíc fanoušků. Pro srovnání: na Spartu ani Slavii, dva největší české stánky, se nevejde ani 20 tisíc návštěvníků.

„V tomto nás nakoplo mistrovství Evropy 2012,“ připomíná Martin Peterko, Polák, jenž už roky žije v Česku. V zemi našich severních sousedů chytal poloprofesionální soutěže. A fotbalové dění ve svém rodišti sleduje dál velmi pečlivě.

Je to tak, šampionát pořádaný společně s Ukrajinou, byl zásadním zlomem v historii země. A to nejen fotbalovým: Dobudovaly se infrastruktura, dálnice, hotely letiště… Podle studie rakouské Erste Bank investovalo Polsko do EURO 2012 astronomických 85,4 miliardy zlotých (více než půl bilionu korun). Z toho ale jen 20 procent šlo do stavby a rekonstrukce stadionů.

„Polský fotbal zažívá rozmach. Je fajn být u toho,“ řekl i trenér Radoslav Látal, když vedl před rokem a půl Piast Gliwice. „Není to jen o nejvyšší soutěži. Kousek od Gliwic leží město Tychy, kde se hraje třetí liga. Je tam krásná prosklená aréna, odkud se vám nechce odejít,“ popisuje nynější kouč Trnavy.

Zaměstnanci klubů

Pro české hráče to vskutku není špatná adresa. Průměrný plat v první lize je 10 tisíc eur měsíčně.

Jak potvrzuje záložník Schwarz, ani o patro níž to není k zahození. „Zásadní rozdíl je v tom, že jsem zaměstnanec. Náš klub je zajištěný a platově to bude na úrovni první ligy u nás. Ale v čistém,“ zdůrazňuje. Dříve se choval jako podnikatel: daně, zdravotní i sociální pojištění si řešil sám.

I to je lákavé.