Jako malý žáček snil doma ve Kdyni o tom, že jednou bude oblékat dres fotbalové Viktorie Plzeňv české lize. To už si 21letý stoper Robin Hranáč plní od začátku sezony, navíc pomohl k postupu do skupiny Evropské konferenční ligy. A v exkluzivním rozhovoru pro Deník potvrzuje rčení, že s jídlem roste chuť.
„Samozřejmě, že chceme, abychom hráli o postup do jarní vyřazovací části,“ říkal účastník letošního evropského šampionátu do jednadvaceti let.
První zápas Konferenční ligy čeká plzeňské fotbalisty už ve čtvrtek 21. září, kdy od 21 hodin přivítají v domácí Doosan Areně kosovské mistry z FC Ballkani. Dalšími účastníky skupiny C jsou kazašská Astana a Dinamo Záhřeb.

Robine, pokud vše klapne, je před vámi premiéra ve skupině pohárové Evropy. Co to pro vás znamená?
O něčem takovém jsem odmalička snil. Vždycky jsem pozorně sledoval, když se hrály v Plzni poháry. Jsem rád, že u toho teď můžu být.
Vzpomenete si, co jste dělal, když Viktorka hrála v roce 2011 poprvé Ligu mistrů?
To jsem ještě ani v Plzni nebyl, ale pamatuji poslední účasti v Evropě. Byl jsem dokonce i v širším kádru, ale odešel jsem na hostování. Viktorce jsem i nadále držel palce, vždycky jsem jí fandil.
Fotbalista Robin Hranáč
Jak jste se vůbec dostal do Plzně?
Začínal jsem jako žáčekv okresní soutěži u nás ve Kdyni, trénoval nás táta.S kamarádem jsme to tam táhli strašně dlouho, až do 15 let. Pak jsem kývl na nabídku z Viktorky, i když tu první jsem dostal už v devíti letech, jenže to mě ještě rodiče přestup do Plzně nedovolili.
Pak jste si také v roce 2018 zahrál juniorskou Ligu mistrů proti takovým gigantům jako jsou Real Madrid nebo Bayern Mnichov…
To byla vynikající zkušenost. Zajímavé to bylo i proto, že jsme to vždycky měli spojené i se sledováním zápasu áčka, který jsme viděli hodně zblízka. Myslím, že nám to všem pomohlo v našem růstu. Vždyť třeba já nebo Šulcík (Pavel Šulc) jsme teď v áčku Plzně. Ale i další kluci měli velký potenciál.
Pořád na sobě musí pracovat
Co jste si tehdy říkal? Třeba, že by bylo parádní zahrát si jednou i dospělou Ligu mistrů?
Vždycky, už od mládeže, byste to měl mít nastavené tak, že chcete hrát za áčko. Jedině tak vede cesta k úspěchu, i když se to samozřejmě nemůže poštěstit všem. Mně se to povedlo a jsem za to nesmírně rád.
O čem jste snil, když jste s fotbalem začínal?
Já jsem si vždycky chtěl zahrát za Viktorku. To byl můj sen, který už jsem si splnil. Ale mám další, chci se posouvat dál. Uvidíme, co se naskytne. Už teď jsem udělal velký krok, z hostování v Pardubicích do základní sestavy v Plzni. Mám se však pořád ještě co učit.

Když jsme se bavili před odjezdem na Euro do 21 let, věřil jste, že máte šanci porvat se o místo v sestavě Viktorie. Nepřekvapilo vás, že jstev základu od prvních kol?
Vysnil jsem si to a povedlo se. Dělal jsem pro to všechno, pořád na sobě musím tvrdě pracovat, konkurence v Plzni je obrovská.
Když jste nakoukl do světového fotbalu, kdo je stoperem podle vašeho gusta?
Líbí se mi, jak hraje Manchester City a především pak Ruben Dias. Imponují mně šéfové obrany, zarputilí buldoci. V elitních světových týmech mají navíc všichni tihle borci skvělou rozehrávku.
Na čem vy osobně byste měl zapracovat? Kde vidíte ve svojí hře mezery?
Určitě mám co zlepšovat. Ale svoje slabiny nechci úplně prozrazovat (úsměv).
Tak to zkusím jinak. Co považujete za svoji silnou stránku?
(chvilku přemýšlí) Myslím, že mi sedí fyzický fotbal, ani rychlost nemám špatnou.
Robin Hranáč v utkání s Hradcem Králové
Teď vás čeká skupina Konferenční ligy, kde se můžou zdát vaši soupeři nepříliš atraktivní. Co si myslíte vy?
Může se to tak veřejnosti zdát. Ale na evropské scéně je každý zápas těžký, Podle výsledků soupeřů v domácí soutěži se hůře odhaduje jejich opravdová síla, v jaké formě se nachází, nelze to úplně porovnávat.
Může pomoct zkušenost z Kazachstánu a Kosova, kde už jste hráli v předkolech?
Myslím, že to může být výhoda. Víme, co obnáší dlouhá cesta do Kazachstánu. Dokážeme si představit na jakém hřišti budeme hrát s Ballkani (v Prištině už nastoupila Plzeň v předkole s Dritou – pozn. aut.).
Právě s kosovským soupeřem, který loni ve stejné soutěži trápil pražskou Slavii, skupinu ve čtvrtek doma rozehrajete. Nakolik důležitý bude první zápas?
Jo, ten zápas jsem sledoval. Pro Slavii to bylo velice těžké utkání. Myslím, že ani teď to nebude jiné. Ale my chceme do skupiny vstoupit úspěšně, získat tři body, abychom se dobře odrazili a mohli pak třeba myslet i na postup.

Kdo by měl být favoritem skupiny? Nebo očekáváte spíš vyrovnanost týmů?
Podle papírových předpokladů a výše rozpočtu by mělo být nejsilnější Dinamo Záhřeb. Ale i zápasy s týmyz Kosova a Kazachstánu bývají ošemetné, nesmíte je nikdy podcenit. Mají výrazné individuality, které dokážou rozhodnout zápas, i když se pro ně třeba nevyvíjí dobře. Nesmí se jim dát šance. Samozřejmě, že my bychom chtěli hrát o první místo.
Je výhoda, že první zápas hrajete doma? Cítíte se s diváky v zádech silnější?
Je to strašně velký rozdíl, ať už v české lize nebo na mezinárodní scéně. Fanoušci jsou vždycky náš dvanáctý hráč, neskutečně nám pomáhají. Jsem rád, že sev Plzni na fotbal chodí v hojném počtu a doufám, že to tak bude pokračovat.