Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Nehráli fotbal na krásu, cíl v podobě zisku tří bodů však splnili. Olomoucká Sigma rozhodla o výhře nad Žižkovem ve druhém poločase, kdy trenér Petr Uličný přeskupil sestavu. Michal Ordoš se ze zálohy přesunul na hrot a jeho kolega Adam Varadi dvakrát skóroval.

„Zaplaťpánbůh za ty body a na to, jaký ten zápas byl, se už asi příští týden nikdo ptát nebude,“ prohlásil Ordoš, který byl z výkonu týmu poněkud rozladěný. „Nakopneme míč a všichni stojíme a čekáme, až se to někam odrazí, což takhle hrát nejde,“ kroutil hlavou bývalý král střelců. „Hrajeme o záchranu a podle toho ten fotbal taky vypadá. Důležité je, že i v tom, jak hrajeme špatně, tak by body prostě děláme,“ doplnil Ordoš.

Tři body máte doma, nebylo to ale tak jednoduché, jak se před zápasem očekávalo, že?

Jednoduché to čekala veřejnost, my ne. Věděli jsme, že Žižkov přijede výborně připravený, a to se potvrdilo. Ale je pravda, že jsme si to zase komplikovali sami, když jsme se v prvním poločase báli hrát. Bylo to těžké. Zaplaťpánbůh za ty body a na to, jaký ten zápas byl, se už asi příští týden nikdo ptát nebude.

Vy jste v zápase nastoupil hned na dvou postech, v prvním poločase v záloze a ve druhém v útoku. Na které pozic se vám hrálo lépe?

Já jsem hlavně rád, že hraji, a je mi celkem jedno kde. Chci mančaftu pomoct, ale vypadá to, že jim moc nepomáhám. Útočníka jsem hrál dvacet let, tak na to jsem zvyklý asi více, ale poperu se se vším.

Jak se cítíte na pro vás trochu nezvyklém postu uprostřed hřiště?

Cítím se celkem dobře, ale teď hraji skoro úplně zezadu a je to pro mě obrovská novinka. Já jsem snad jednou v Boleslavi hrál levého beka, ale teď je to prostě tak.

V prvním poločase to nebyl ze strany Sigmy vůbec dobrý výkon. Co bylo podle vás největším problémem?

Nefunguje nám ta kombinace, mezihra. Za trenéra Psotky to ale taky kolikrát nefungovalo a pomáhali jsme si dlouhými míči, které jsme uhrávali, a tím jsme se tam zase dostávali. Teď nám ale bohužel nejde kombinace a ani to uhrávání balonů a pak to vypadá tak, jak to vypadá. Dřív jsme taky kolikrát nehráli pěkný fotbal a taky to byly těžké zápasy, ale dostávali jsme se před branku vrchem, když to tam útočníci nebo křídla podrželi. Natlačili jsme se tam, získávali jsme balony a pak už to bylo jednoduché. Dneska to prostě nakopneme a všichni stojíme a čekáme, až se to někam odrazí, což takhle hrát nejde. Jak říkám, zaplaťpánbůh za ty body, protože to je neuvěřitelné.

Vítězství zařídil dvougólový Adam Varadi. Co říkáte na jeho trefy?

Adam to zachránil, sice na tři doteky, ale zachránil (usmívá se). Já ho asi popusinkuju jak tenkrát Šultyho (Pavla Šultese) nebo já nevím (směje se). Důležité je, že i v tom, jak hrajme špatně, tak ty body prostě děláme.

Po zápase s Českými Budějovicemi jste prohlásil, že vyhrajete na Slovácku a porazíte i Žižkov. To se vyplnilo, takže se startem jara můžete být po výsledkové stránce spokojeni?

Že uhrajme sedm bodů, byl náš plán. Zase jsme doma s Budějovicemi ztratili dva body, takže mohlo být i devět, ale jak říkám, z té herní stránky se nám nedaří. Jak jsme byli zvyklí hrát kombinačně, tak teď to prostě nejde. Ale je to zkrátka tak, hrajeme o záchranu a podle toho ten fotbal taky vypadá. Až se zachráníme, tak se nikdo nebude ptát, jestli jsme Žižkov umlátili. My se potřebujeme zachránit.

Očekáváte, že boj o záchranu bude ještě hodně náročný?

Určitě to bude velký boj. Zatím to nejde fotbalově, tak to zkoušíme buldočí silou. Ale jak říkám, za týden se na to nikdo ptát nebude, jestli soupeře zkopeme na hromadu, tak je to úplně jedno.

Je to pro hráče složitější, když vědí, že v každém utkání potřebují bezpodmínečně bodovat?

Na ten tlak prostě nejsme zvyklí, tady se nikdy v takové situaci nehrálo. Byli jsme zvyklí hrát nahoře a teď nastala ta situace, kdy tlak je tady obrovský. Každý zápas musíte a někteří se s tím prostě nedokážeme srovnat. Pokud se daří třem lidem, tak těch sedm dalších nestrhnou. Pokud z toho vypadne jeden dva, tak se to ještě dá, ale když vypadne pět šest lidí, tak jsme na tom špatně a vázne nám ta kombinace. Navíc se nám, jak už jsem říkal, nedaří ani těmi dlouhými balony, když dáme dlouhý míč, tak to vepředu prohrajeme a všechno se nám to valí hned zpátky.

Navíc mladý tým Sigmy nemá s těmito záchranářskými duely zkušenosti.

Je to hodně právě o zkušenostech, tady je ten kádr dost mladý. Já jsem zažil podobnou situaci na Slovácku, kdy jsme byli minus dvanáct bodů, a hráli jsme tam jenom dva mladí. Takže tady je ta situace zase úplně jiná. Tenkrát jsme byli zkušený mančaft a neprohráli jsme asi osm nebo devět kol a zachránili jsme se úplně v klidu.

Komplikací je bezpochyby ztráta několika hráčů ze záložní řady. I proto musíte ve středu pole nastupovat vy s Markem Heinzem?

Zranil se nám Hořa (Tomáš Hořava) a těch zkušených hráčů doprostřed hřiště moc nemáme a pak trenér rozhodne, že tam jdu já s Márou 
(Heinzem). Já si nemyslím, že by to byla nějaká velká chyba, že by nám to nějak vázlo, ale prostě už nemáme ten pres, ten tlak, kdy jsme získávali míče někde dvacet metrů od brány, a tím jsme se dostávali rychle do šancí a nedali jsme nikomu možnost vydechnout. Dneska vykopneme balon, oni nám to vrátí a ještě jdou pomalu do brejku. Takový ten presink se nám trošku ztratil.

Nezašel jste třeba za trenérem a neřekl mu, že se na postu, který vám určil, moc necítíte?

Nejsme v situaci, kdy si můžeme chodit za trenérem a říkat mu, kde chceme hrát. Naši útočníci odehráli kvalitní přípravu, trenér je tam dal a měl postavil s Márou do středu zálohy. Já jsem pochopil, že když budu hrát s Márou, tak musím hrát zezadu, protože on je v tuhletu chvíli ten kreativnější. Já jsem se s tím smířil a nemám s tím žádný problém. Jak říkám, zranil se nám Hořa, vypadl Rossi, skončil Bája (Lukáš Bajer). Takže hráči s těmi zkušenostmi doprostřed hřiště zkrátka nejsou.

Dokázal jste se s tímto postem sžít? Musíte si dávat větší pozor na obranu?

Neřekl bych, že jsem se s ním sžil, protože tam jsou ještě nějaké taktické chyby a problémy. Je to větší zodpovědnost než na tom hrotu, musím si dávat větší pozor na obrannou činnost.

Promluvil o poločase trenér Uličný v kabině výrazným hlasem?

Byla bouřka, vysvětlili jsme si, že s hlavou dole se hrát nedá. Každý se chce hned rychle zbavit míče, nikdo si nic nedovolí. Šlo vidět, že se nám hrálo těžko. Ale Žižkov přijel hrát fotbal, byl na nás dobře připravený a my jsme s tím měli velké problémy.

Sledujete výsledky vašich největších konkurentů v boji o udržení první ligy?

Sleduji to, ale když budeme vyhrávat, tak se nebudeme muset na nikoho ohlížet. Musíme se dívat hlavně na sebe a především zlepšit tu hru.

Po třech soupeřích, kteří nepatří mezi elitu, vás teď čekají Plzeň, Liberec, Teplice. Bude to trochu jiná šichta?

My jsme věděli, že ten začátek máme lehčí a že jej potřebujeme zvládnout. Ta první tři kola byli soupeři z kategorie hratelných. Máme sedm bodů, takže jsme to zvládli, i když jich mohlo být i devět. Teď nás čeká sorta jiných soupeřů, situace pro nás bude zase jiná a my v těch zápasech můžeme překvapit. Doteď jsme museli, teď zase můžeme překvapit. Ať je to Žižkov, Sparta nebo Liberec, musíme vyhrát s kýmkoliv. Hrajeme o život, a když budeme potřebovat získat tři body, tak budeme muset porazit kohokoliv.

Představoval jste si svůj návrat do Sigmy takhle? Že to bude v každém zápase takový boj?

Určitě jsem si nepředstavoval, že budu v každém zápase dávat gól nebo ty zápasy budu rozhodovat. Ale na druhou stranu jsem čekal herní stránku z mojí strany lepší. Mám moc zbytečných ztrát a někdy zbytečně moc vymýšlím strašně těžké přihrávky místo toho, abych to radši dal někam do strany. Ale já si říkám, že radši čtrnáct zkazím, když jedna vyjde a dáme z toho gól.

Vy jste před startem jara prohlásil, že se vzdáte části peněz, dokud se nezachráníte. Pořád jste klidný, že o peníze nepřijdete?

Když jsem to tenkrát řekl, tak jsem se nepodíval na tabulku (smích). Ne, dělám si srandu, vůbec se nebojím. Když budeme vyhrávat, tak se nebudeme muset na nikoho ohlížet a zachráníme se.