Jenže pětačtyřicetiletý muž se bohužel na návrat do Čech zatím nechystá. „Chci vítězit s Juventusem,“ řekl v neděli v Turíně v rozhovoru pro Deník a Radiožurnál.

Je to tedy nereálné?
Smlouvu mám do poloviny roku 2018, do konce tohoto ročníku. S prezidentem Juventusu Andreou Agnellim budeme mít za sebou tříletku. Uvidíme, co bude dál, ale asi budeme chtít pokračovat. On se stal předsedou Evropské asociace klubů a já počítám s tím, že nějakým způsobem obnovíme tří- až pětileté období.

Před časem jste se posunul na post viceprezidenta klubu. Změnila se vaše práce?
Trošku jo, ale politiku spíš dělá prezident a generální ředitel. Já se pořád spíš soustředím na kabinu a sportovní část, a to i co se týče mládeže. Práce je dost a je konkrétní. Teď budu mít dvoudenní sezení s Evropskou asociací klubů. Snažím se, aby náš klub fungoval v Evropě co nejlíp.

Asi trávíte v práci víc času než jako hráč, že?
Je to náročné. (usměje se) Tréninky jsou každý den, nejsou volné soboty, neděle. Ale když chce člověk dělat fotbal pořádně, musí tady být každý den.

Naplňuje vás to?
Na začátku to bylo náročné, musel jsem poznat, co to obnáší. Trošku jsem se hledal, ale teď už jsem do toho zapadl, vím, co mám dělat. Musím říct, že mě to baví.

Když jste se v muzeu Juventusu setkal s malými kluky z Hradce Králové, kteří vyhráli McDonald's Cup, bylo vidět, jak vás fanoušci stále zbožňují. Překvapuje vás to?
Když jsem v roce 2009 skončil, myslel jsem si, že toho bude míň. Ale zůstal jsem ve fotbale, pak má člověk problémy jít mezi fanoušky. Musí počítat s tím, že nebude v klidu. Ale je to příjemné, fanoušků máme dost a musíme se o ně starat.

Jak prožíváte zápasy?
Hodně blbě. (směje se) Člověk nemůže pomoct, tak se snažím klukům aspoň poradit, uklidnit je. Bylo to vidět i teď v neděli s Beneventem. Trošku jsme to podcenili, pak se to těžko dohání. Ale nakonec byla jen otázka času, kdy dáme gól.

Jste obhájci titulu. Vyhraje Juventus zase ligu?
Bude to složité. Není jednoduché každý rok motivovat hráče, aby znovu a znovu vítězili. Když vyhrajete ligu šestkrát po sobě, tak je to pak těžké pro každého. A hlavně pro nás. Kamkoli přijedeme, pro soupeře je to zápas roku. Snažíme se bojovat, ale letos je liga vyrovnanější, protože ostatní kluby posílily. Budeme to mít těžké.

Zpět do Česka. Objevily se zprávy, že jste majiteli Sparty Danielovi Křetínskému doporučil, aby neangažoval italského trenéra Andreu Stramccioniho. Je to tak?
(usmívá se) To jsou takové fotbalové fámy. Sparta má ve vedení dost odborníků, ti si to dokážou zhodnotit a rozhodnout sami.

Stramaccioni je neúspěšný. Měla by ho podle vás Sparta propustit?
Mám dost starostí s Juventusem. (usmívá se) Když nevím interní věci, je strašně těžké radit. Ale udělali tenhle krok a stojí si za ním. Je třeba dát trenérovi čas. Na druhou stranu je ztráta opravdu velká a nemyslím si, že se může něco změnit.

Takže ligu vyhraje vaše Plzeň. Tou jste prošel stejně jako Spartou…
Trenér Pavel Vrba do Plzně patří, je to jeho mužstvo. Tam se mu bude vždycky dařit.

Zahraju si se synem, těší se
V létě podepsal novou smlouvu jako hráč. Pavel Nedvěd zvládl nevšední přestup: z Juventusu do Skalné, do svého mateřského klubu v západočeské I. B třídě.

„Podařilo se to po tvrdých a nekonečně dlouhých jednáních probíhajících mezi nejvyššími představiteli Skalné a Juventusu,“ vtipkovali na Facebooku FK Skalná.

Na podzim ale Nedvěd nehrál. „Doufám, že to vyjde na jaře. Chci si zahrát se synem, s nejlepším kamarádem a jeho synem za klub, kde jsem kopal jako kluk.“