Výsledky znáte: Sparta a Jablonec vyhrály, zatímco Plzeň jen remizovala a titul se jí rychle vzdaluje v mlze. I takovou moc mají penalty.

Jen si to zkuste představit. Za stavu 0:0 si štelujete míč na penaltový puntík. Díváte se na brankáře proti sobě a v uších vám hučí vzrušený šum z tribun. „Taková chvíle je psychicky hodně náročná. Rozhoduje momentální pohoda, nic jiného," říká Antonín Panenka, jenž slavným dloubákem proměnil rozhodující penaltu ve finále Eura 1976. 

„Důležité je, jestli se exekutorovi penalty v zápase daří," míní Panenka. „Pokud mu to předtím moc nešlo a měl by pochybovat, je lepší, když penaltu přenechá někomu jinému. Pro tým to nemusí být katastrofa, protože nikdy není určen jen jeden hráč."

Hlavně si na penaltu věřit

Platí staré klišé, že se penalta dá jen špatně kopnout? „Dávno ne," odpovídá Panenka. „Konkrétně od doby, kdy se gólman může hýbat na brankové čáře. Může skákat, pobíhat po lajně, naznačit pohyb… Cokoliv, co střelci ztíží práci."

Dokonce prý ani moc nezáleží na věku, vyzrálosti, zkušenostech. „Vážně je to o tom, jestli si věříte, nebo ne," přesvědčuje Panenka. „Když jsem šel na penaltu, pokaždé mě napadlo, že mám obrovskou šanci, kterou jinak v zápase nedostanu. Hlavou mi běželo: Ukaž, co umíš! Taky jsem spoustu penalt neproměnil, ale ty rozhodující vždycky."

Vraťme se ještě k oněm třem víkendovým okamžikům, které otřásly fotbalovou ligou.

Lafatova penalta. Osmdesátá minuta zápasu Příbram Sparta, kterým se hosté protrápili. Za stavu 0:0 si vzal míč sparťanský kapitán. „Právě on měl z té víkendové trojice nejtěžší roli," říká Panenka.

Penalta „made in Lafata" byla exkluzivní: rozběhl se, krátce přibrzdil a posunul míč za záda padajícího brankáře. „Chtěl jsem se podívat, kam skočí, a naštěstí to vyšlo. Byly to trochu nervy, ale někdo to na sebe vzít musel," líčil sparťanský šéf.

Loučkova penalta. Buď, anebo. Stav 1:1, poslední minuta, zima, vítr. „Byli jsme určeni tři, ale já si věřil, tak jsem si vzal balon," vyprávěl Loučka. V pohodě napálil míč pod břevno a Jablonec slavil druhé jarní vítězství.

Pikantní je, že se Loučka v lize předtím skoro rok netrefil. Panenkův pohled? „To není podstatné, jako defenzivní záložník má trochu jiné úkoly než v jednom kuse střílet góly."

Horváthova penalta. Mohl vystřelit Plzni vedení, místo toho jen smutně sledoval, jak se míč otřel o vnější stranu tyče a prosvištěl do zámezí. Vyhlášený penaltový exekutor proti Slovácku selhal. Smůla. „Neřešil bych to, měli jsme dost dalších šancí," říkal zklamaný plzeňský trenér Dušan Uhrin mladší.

Na Horvátha se snesla kritika po porážkách na Spartě i v Lyonu, a teď ještě neproměněná penalta. Nesrazí ho to? „Nesrazí, Pavel je mentálně silný," myslí si Panenka. „Horší než samotný fakt, že nedal penaltu, je ten okolní humbuk."

MARTIN MLS