Na severu u moře Arka Gdynia, Pogon Štětín, či Lechia Gdaňsk, více ve vnitrozemí Lech Poznaň, Legia Varšava, Slask Wroclaw, nebo kousek od hranic s Českem Gornik Zabrze, LKS Lodž, Widzew Lodž, Wisla Krakov, Tychy, či Sosnowiec, kde dokonce hraje zápasy Evropské ligy tamní mistr Raków Czestochowa, jenž má jako jeden z mála nevyhovující domov. Jinak jde o výčet jen části klubů v Polsku, jež se v minulých letech dočkaly nových stadionů. Případně je ještě dodělávají.

Jistě, hnacím motorem bylo mistrovství Evropy, které Poláci v roce 2012 spolupořádali s Ukrajinou, ale stejně… Velký rozdíl proti Česku, kde se sice vybudoval pražský Eden, Štruncovy sady v Plzni, Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, lepší domov mají i v Pardubicích, v Karviné, či v Hradci Králové, ale za sousedy tuzemsko pořád výrazně pokulhává.

Jaroslav Šilhavý, trenér reprezentace ČR
Postupová matematika: Jak na EURO? V baráži hrozí giganti

„V mládežnických kategoriích jsme chodili do tréninkových center, takže porovnat nemohu, ale když jsem viděl dřívější sestřihy z Ekstraklasy, tak bylo vidět staré stadiony s betonovými ochozy. Teď kdekoliv přijedete, tak jsou to čistě fotbalové stadiony bez atletických drah,“ přiznává Michal Frydrych, obránce Baníku Ostrava, který dva roky strávil ve Wisle Krakow.

I zde se dočkali. „Už když jsem tam přišel, mělo Polsko spoustu velkých a nových stadionů. A kdo ne, ten stavěl. Teď ho mají v Ekstraklase téměř všichni,“ hlásí Frydrych. „Tréninková centra posoudit nemohu, my ve Wisle měli menší, ale měli jsme tam vyhřívané hřiště, takže jsme celou zimu mohli trénovat na přírodní trávě,“ podotýká bývalý zadák Slavie.

Klubová indentita a hrdost

Velké zkušenosti s tamním fotbalem má i Bohumil Páník. Zkušený kouč působil v Lechu Poznań, Miedž Legnica a Pogoň Štětín. Vše ještě před boomem vyvolaným vrcholným turnajem. „Tehdy na tom byli podobně jako my, teď je vše jinak. Celkově mají deset stadionů takových, jako my v republice ani jeden,“ říká.

Za příklad dává Štětín. „Předělaný, nádherný,“ předesílá. „Přímo nad hlavním stadionem je akademie, za takovou budovu by se nemuselo stydět ani mužstvo. U toho jsou travnatá hřiště, ačko má ještě čtyři plochy dole pod stadionem. Celkově je to jeden blok, což je ideální, protože se vám tam mládež potkává s áčkem a to je to, co klub dělá klubem. Mladí prostě chtějí, aby je jednou posunuli na ten hlavní stadion, a hráli za áčko,“ popisuje Bohumil Páník.

SK Sigma Olomouc - FC Zlín, Martin Pospíšil
Pospíšil: Poláci jsou maximalisté, tým nečitelný. V Sigmě stále hledáme pozici

Díky areálu na Strahově má u nás velmi dobré podmínky Sparta, Letná je ovšem daleko. „I na Západě mají, že tréninkové centrum je vzdálené od akademie, ale vždy bude platit, že provázanost je nejlepší. Vždyť vše začíná už u toho, že malí kluci nebo dorostenci jedí s mužstvem, vidí megahvězdy, kterou jsou pro ně vzory. Tam se tvoří klubová identita a hrdost,“ má jasno Páník.

Tři tisíce nových hřišť

Posunu v Polsku nepomohla penězi jen tamní vláda a dotace Evropské unie, ale i Polský fotbalový svaz, který jen na televizních právech vydělává solidní sumu. „Zhruba 1,8 miliardy našich korun, a my se tu hádáme o pět set milionů. Ani ne. Jsou prostě jinde. Některé kluby, kdyby dostaly od svazu to, co průměrný polský klub, tak to přesáhne jejich rozpočet,“ je přesvědčený Páník.

Díky tomu mohl svaz v roce Eura rozjet program, že vybuduje 2012 workoutových hřišť, které budou primárně na fotbal, ale hrát tam lze i házenou a basketbal. „Dva roky po mistrovství Evropy jsem tam byl, a ptal jsem se, jestli to splnili. A oni: „Ne, dneska jich máme přes tři tisíce“. To je obrovské množství mládeže, která může hrát,“ vzpomíná Páník.

Reprezentace: Česko - Faerské ostrovy 5:0, Mojmír Chytil
Uvědomujeme si tíhu okamžiku, zní z reprezentační kabiny před klíčovými zápasy

„Většinou jsou ta hřiště u škol, takže toho využívají i ony. A jsou pořád plné. Od rána, kdy vám ho otevře školník, do večera, kdy ho podle vytížení zamkne. Teď vezměte, kolik se v zemi jako je Polsko denně na takových hřištích protočí dětí. A pokud tam nejsou fotbalové třídy, nebo tělocvik, tak je to otevřeno pro veřejnost,“ přibližuje trenér. „Zázemí je všude podobné. Podmínky jsou na vysoké úrovni,“ doplňuje Michal Frydrych.

Na Národním stadionu ve Varšavě, který pojme přes 58 tisíc lidí a byl vybudován právě kvůli šampionátu před jedenácti lety, ještě ani jeden nebyl. „Navíc mají skvělý stadion i ve Wroclawi,“ podotýká Páník. „Já byl jen na stadionu Legie, na ten velký jsem se nedostal, protože se tam hraje jen finále polského poháru, kam jsme nikdy nepostoupili. Ale do Varšavy se právě v pátek se ženou chystáme. Těšíme se,“ připomíná Michal Frydrych.

Musíme za hranice

Bude někdy něco podobného i v Česku? „Víra hory přenáší,“ směje se Bohumil Páník. „V době, kdy jsme hráli s Nedvědy a Poborskými, tak nás Poláci obdivovali. Ptali se mě, proč jsme tak dobří a oni ne. Já se z Polska vrátil a říkal jsem tady, že do deseti let nás předběhnou. Všichni se smáli. Dneska se podívejme na realitu,“ povzdechne si Bohumil Páník.

„Na druhé straně, když člověk nebude věřit, nebude mít perspektivu do budoucna, aby se rozvíjel, stejně jako celý náš fotbal, tak to bude jen horší a horší. Jednou musíme s novými stadiony i centry začít. Jinak se neposuneme. Musíme za hranice. A proč bychom měli jezdit do Německa, když můžeme tady do Polska, kde je to kousek, a poučit se tak, jako oni kdysi?“ zakončuje otázkou.

Plzeňský útočník Tomáš Chorý si výkony v dresu Viktorie řekl o nominaci do České reprezentace.
Reprezentace je třešnička na dortu, říká Chorý. Negativní reakce nevnímá

Mimochodem, s varšavským Národním stadionem má česká reprezentace už jednu zkušenost. Na zmíněném Euro 2012 zde prohrála gólem Cristiana Ronalda čtvrtfinále šampionátu 0:1. Bude tentokrát parta Jaroslava Šilhavého proti domácím v čele s Robertem Lewandovským úspěšnější?