„Proti Hradci jsem nastoupil poprvé v životě. Mám tady spoustu kamarádů, měl jsem zvýšenou motivaci. Těšil jsem se," připustil čtyřiadvacetiletý hráč. V Hradci nastřádal jako mladík dvanáct ligových startů (většinou jako náhradník), výrazněji se pak prosadil na Žižkově, odkud odešel do Slavie. Ta ho pustila do Karviné.

„Hradec mě přivedl do velkého fotbalu, proto jsem mu vděčný. Ale stejně jsem si strašně přál, abych dal gól," vykládal v útrobách hradeckého stadionu. Důvod byl jasný, jeho táta měl v neděli narozeniny. Syn je oslavil vskutku neuvěřitelným stylem. Druhou branku Karviné dal po rohu fantastickými nůžkami. „Byla pro něj," věnoval branku otci.

Jak těší výhra nad soupeřem, proti kterému se body počítají dvojnásob?
Určitě to těší hodně. Dát čtyři góly venku se jen tak někomu nepovede.

A jak těší výhra a odvedený výkon vás osobně coby odchovance Hradce Králové?
Je pravda, že to byl svým způsobem specifický zápas. Asi nejen pro mě, je nás tady z Hradce víc, ale zase musím říct, že zase nějak extra jsem to neprožíval. Soustředil jsem se na sebe a na náš výkon jako mužstva.

Zdálo se, že bývalí hradečtí hráči se doma chtějí zvlášť ukázat…
Ukázat jsme se určitě chtěli. Měl jsem na stadionu rodinu, přišli se podívat mamka s tátou, který měl zrovna narozeniny, a já si moc přál, abych se zrovna trefil. Povedlo se mi to a ten gól bych chtěl věnovat jemu.

Nebyli vaši známí na stadionu trochu rozpolcení? Věděli, komu fandit?
Tak naši fandili mně a Karviné, to je jasné. Proto mě těší, že to dopadlo dobře a my nakonec brali tři body. V tabulce nám hodně pomohly.

Pochválil vás táta po utkání za ten krásný gól?
On obecně moc nechválí (smích), ale pokecali jsme.

Radost karvinských hráčů po gólu Radka Voltra.Zdroj: ČTK/Taneček David

To utkání šlo od začátku za vámi. Byť měl Hradec sérii rohových kopů, na nějaké šance čekal marně…
Nám vyšel hlavně ten vstup do zápasu, a když jsme dali druhý gól, hrálo se nám už dobře. Takhle nějak jsme si to představovali. Hradec se tam sice tlačil, ale nic neměl. Kluci vzadu to perfektně uskákali.

Co ty vaše nůžky u druhého gólu? To je jedna z variant zakončení rohového kopu?
Jedná se o nacvičený signál, kdy to má Bůďa u bližší tyče přizvednout. Musím říct, že o podobná zakončení se snažím dost často. Když jsem byl v Žižkově, dal jsem dva podobné góly. Samozřejmě jsem na ten roh nešel prioritně s tím, že se mi povedou nůžky, ale když šel balon tak vysoko, tak už mi to v hlavě intuitivně naskočilo.

Trenér Weber po posledních dvou domácích zápasech s Teplicemi a Libercem apeloval na kreativní a ofenzivní hráče, aby přidali. Tak jste přidali…
My jsme sami dobře věděli, že tohle je důležitý zápas a že právě od nás, ofenzivnějších hráčů, se čeká nějaká nadstavba v podobě gólu nebo nahrávky. Jsem rád, že se nám to i přes to zaváhání na startu druhé půle povedlo.

Co se tam vlastně stalo? Údajně jste se v kabině ujišťovali, že je třeba si pohlídat začátek druhého poločasu, abyste zbytečně neinkaso-vali.
To je pravda, my jsme vlastně celou přestávku trávili tím, že jsme se hecovali a kladli důraz na to, abychom si dali vzadu pozor. Ani jsme nehodnotili průběh první půle, která přitom byla vydařená. Musím přiznat, že se mi pak hned vybavil ten Jablonec, kde to bylo vývojem zápasu podobné a také jsme přišli o dvoubrankové vedení.

Nastartoval jste se výbor-ným výkonem a bilancí 1+1 i do zápasu se Slováckem? Budete zase v základu, nebo byl váš start v Hradci jen taktickým manévrem tre-néra Webera?
Byl bych rád, kdyby mi to pomohlo. Já jsem hlavně v posledních týdnech bojoval se zraněním, kvůli čemu jsem se dostával zpátky zase hodně těžce. Naštěstí teď už mi zdraví drží a chci věřit tomu, že to bude už jen lepší.

Ještě sice není konec podzimu, ale můžete už nyní říct, jestli je karvinské angažmá lepší než to vaše předchozí jihlavské?
To bych zatím nechal na závěr podzimu. Nechci předbíhat, protože jsou před námi ještě čtyři kola. Ale vyvíjí se to dobře (úsměv).

ČTĚTE TAKÉ: Vyhazov kouče Pilného? Není na pořadu dne, ubezpečil šéf Hradce