Kliknutím zvětšíte
Šest odchytaných ligových utkání, z toho čtyři čistá konta. K tomu lze říct jediné: klobouk dolů. Rodák ze Znojma si na svou šanci v dresu portugalské Vitórie trpělivě počkal a do nové sezony doslova vlétl jako hurikán.
„Po té protrápené sezoně konečně cítím, že sem patřím. Je to skoro jako doma, řekl bych,“ neskrýval radost brankář Trmal. Splnil si tak svůj první cíl: konečně chytá mezi třemi tyčemi.
Loňský rok však pro něj nebyl vůbec lehký. Z ničeho nic se ocitl sám v nové zemi, na svém prvním zahraničním angažmá. Portugalsky neuměl jediné slovo. V zápasech navíc nechytal. Pro psychiku člověka opravdu solidní zkouška života.
„Snad každý týden jsem se ptal sám sebe, co tu vlastně dělám. Sakra, kdy přijde ta moje šance? Byl to opravdu bláznivý rok, v klubu se vyměnili hned čtyři trenéři a já v sobě stále hledal důvody, proč nechytám,“ přiznává bývalý brankář Slovácka.
Prostě zavřít branku
A když už se zdálo, že je všechno ztracené, tak v únoru přišla nečekaná zpráva, že se postaví do brány proti gigantovi z Benfiky. Jako dar z nebes. Tehdy absolutně vynuloval všechny lisabonské střelce a po remíze 0:0 vzývala Vitória jediného hrdinu. Brankáře Matouše Trmala.
Jenže ani to nestačilo. Téměř rychlostí světla se opět vrátil mezi náhradníky. Jiní by to už vzdali. Ale Trmal kdesi v hloubi duše stále věřil, že jeho šance přijde. A ona opravdu přišla.
Nová sezona, nová příležitost. A té se dvaadvacetiletý gólman chytil se vším všudy. Guimaraes se momentálně nachází uprostřed tabulky, na jeho kontě uvidíte převážně remízy. A mnohdy bezbrankové. To všechno zásluhou výjimečných zákroků znojemského rodáka. Nyní se mu povedlo vychytat další velkoklub, tentokrát si vyšlápl na Sporting Bragu.
„Můj úkol je na každý zápas jednoznačný: jdu prostě zavřít bránu. Snažím se koncentrovat každou chvíli, abych pak nemusel litovat ničeho, co jsem udělal,“ řekl Trmal.
Teď vyhlíží reprezentaci
Když jako teenager válel mezi třemi tyčemi ve Slovácku, už tehdy mu fotbalová veřejnost radila: odejdi za větším angažmá, ale zůstaň v Česku. Červený výstražný signál svítil na radarech Sparty i Slavie. Jenže Trmal byl přesvědčený, že Portugalsko mu dá tu nejlepší školu.
A žije si skvěle. S přítelkyní a herečkou Anastásií Chocholatou bydlí v baráčku kousek za městem, portugalština už se pro něj pomalu stává denním chlebem, a hlavně pravidelně chytá. Konečně tak každý den vstává s pocitem, že je platným hráčem.
S Vitórií navíc pomýšlí na evropské poháry. Loni skončil klub na sedmém místě, letos chce ještě výš. „Chtěli bychom se s Bragou porvat o top čtyřku,“ hlásí sebevědomě.
Úkol s pořadovým číslem 1 úspěšně splněn. Nyní by si rád vybojoval místo i v reprezentaci. Fotbalová veřejnost si jej žádala na zářijové kvalifikační duely, přednost však dostal plzeňský brankář Staněk. Za sebou už má pět startů v jednadvacítce, s týmem se dokonce podíval i na evropský šampionát.
„Před minulým srazem toho byl plný internet, ale nemohu žít tím, co neovlivním. Pokud se moje výkony budou v Česku líbit, tak to třeba vyjde. Nechám se překvapit,“ zakončil s úsměvem. A Matouš Trmal navíc moc dobře ví, že na svou šanci se rozhodně vyplatí počkat.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
