Někteří sportovci jsou proslulí tím, že nedají ránu bez oblíbených talismanů, ale kapitán plzeňských fotbalistů Pavel Horváth se vymyká všem zvyklostem. Nespoléhá na plyšová zvířátka či různé okultní předměty, věří obyčejné konzervě s tuňákem v olivovém oleji.

Ta plzeňské fotbalisty v Horváthových zavazadlech doprovází už přes dva roky a "Tuňák", jak se talismanu zkráceně říká, byl u triumfu Plzně v domácím poháru, lize, Superpoháru a naposledy také u výhry 1:0 v prvním předkole 3. předkola Ligy mistrů v Trondheimu. "Nevím, jakou má trvanlivost, ale myslím, že do konce mé kariéry se mnou tuňák vydrží," řekl Horváth s úsměvem před dnešním odletem z norského města. "Je (tuňák) teda už dost omlácenej, ale drží. Stejně jako celý mančaft. Má důvěru i po několika porážkách," pochvaloval si Horváth.

Původně měl plzeňský záložník s konzervou jiné a naprosto prozaické záměry. "Protože máme zakázáno jíst různé omáčky a sosy, chtěl jsem si tuňáka dát na špagety. Nějak to nevyšlo, zůstal zavřený a tak to trvá dodnes," vyprávěl Horváth.

Na Horváthovu konzervu celý tým Viktorie prý hodně spoléhá, nesmí se stát, aby ji plzeňský lídr před cestou na zápas zapomněl doma. Přitom nechybělo mnoho a Horváth dnes o svůj talisman přišel: když procházel bezpečnostním rámem na letišti, nechtěně konzervu zapomněl v příručním zavazadle a členové ostrahy mu ji chtěli vyhodit. Horváth neváhal a vrátil se několik desítek metrů, aby maskota ještě přemístil do větší tašky určené do zavazadlového prostoru ve spodní části letadla.

"To by mně kluci neodpustili, kdyby mi toho tuňáka vzali. Bylo by dost zvláštní, kdybych o něj přišel zrovna v Norsku, zemi rybářů," žertoval Horváth. Soupeři se tak musejí dál dopředu bát, symbol plzeňských úspěchů stále zůstává v Horváthově držení.