„V Olomouci jsem začínal, takže to určitě bude něco jiného. Ale zase bych tomu takovou váhu nepřisuzoval, jde o další zápas v lize. Do Ostravy přijede soupeř, kterého chceme porazit,“ uvedl šestadvacetiletý fotbalista.

Tomu se až nechce věřit, že byste se na takový zápas netěšil o trošku víc…
Ale já se těším na každé utkání. Ano, je to Olomouc, Vyrostl jsem tam, teď jsem za Sigmu pět let hrál, zažil jsem tam pěkné chvíle, stejně jako ty špatné okamžiky, ale teď pro mě budou jen a jen soupeři. Nemůžu se na ně dívat jako na kamarády.

Jak velký soupeř je Baník pro Olomoučáka?
Tohle spíš média takhle specifikují, že moravské týmy proti sobě bojují. Podle mě to ale spíš o tom, že těch moravských klubů nebývalo v lize moc, tím pádem i nějakých moravských derby bývalo méně, proto to možná působilo vyhroceně.

Jste se svými bývalými spoluhráči v kontaktu?
Tak to víte, že si občas napíšeme, přece jen mezi nimi mám spoustu kamarádů. Ale v sezoně to jinak nechávám být. Až bude konec, určitě se však sejdeme a pokecáme.

Kde je největší síla Sigmy?
To asi všichni vidí, je to v jejich kombinaci a rychlosti. Ale to podle mě všichni už dobře vědí. Ovšem současnou největší předností je fakt, že si tým hodně věří.

Kdybychom to odlehčili, nelitujete, že jste odešel?
Ne, rozhodně toho nelituji, I když je pravda, že až čas ukáže, zda nějaké rozhodnutí bylo dobré či špatné. V tuhle chvíli jsem však opravdu rád, kde jsem.

Váš otec Radek hrával v Olomouci útočníka, co vlastně on říkal vašemu přesunu do Ostravy?
Tak bavili jsme se o tom, ale spíš jen obecně, protože rozhodnutí bylo na mě. Už jsem to i říkal, cítil jsem, že musím udělat nějakou změnu.

V případě, že by vás někdo o to požádal, jak byste mu nabídl recept na zdolání Olomouce?
Baník ho už objevil v minulé sezoně, kdy jsem já sám hrál ještě na druhé straně. Tehdy nás v domácím prostředí porazil díky jednoduchému receptu totálnímu nasazení a důrazu.