Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Moc si nezachytal, ale o to nešlo. „Nejdůležitější je výhra," řekl Čech 14 dnů před startem Eura.

Jak se cítí nový rekordman?
Vítězství je víc než rekord. Jsem rád, že nám to proti Maltě vyšlo podle představ i přes to množství střídání. Navíc jsme nedostali gól, což je taky pozitivní.

Kromě toho jste byli favorit, takže jste si nemohli dovolit zklamat.
V poslední době jsme hodně trénovali, šli jsme do toho z únavy. Ze začátku chvilku trvalo, než jsme se dostali do tempa, ale od prvního gólu jsme hráli velice dobře a soupeř nestíhal.

Co říkáte na to, že jste překonal rekord Karla Poborského?
Vždycky jsem chtěl reprezentovat a pokaždé hrát ten další zápas. Že jsem jich nasbíral už 119? Je to pro mě pocta. Doufám, že zápasů ještě hodně bude, hlavně na Euru.

Takhle se zdá, že to prožíváte celkem bez emocí.
Až někdy přestanu fotbal hrát a podívám se na ta čísla, budu z toho mít ještě větší radost než teď. Rekord pro mě nebyl prioritou a nikdy nebude. Proto to tak neprožívám.

Může vás časem někdo překonat?
Bude záležet, jak bude komu držet zdraví a jestli ho trenér bude zvát. Mně to zabralo 14 let, což není úplně málo. Uvidíme, jestli se někdo najde. Když Karel Poborský uhrál 118 zápasů, všichni říkali, že už ho možná nikdo nepřeskočí. Já věřím, že mě jednou někdo překoná.

Máte rekord, ale nepředstavoval jste si k němu lepší kulisu než malý stadion v Kufsteinu a zhruba tisíc lidí na tribuně?
Říkal jsem vám, že to neprožívám, takže mi je jedno, kde to je. Pro mě je podstatnější, že se teď chystáme na Euro.

Přesto, jak budete po letech na rekordní zápas vzpomínat?
Moc práce jsem proti Maltě neměl. A odehrálo se to ve skromném prostředí: stadion v Kufsteinu mi evokuje předsezonní přípravu. Podle toho ten zápas vypadal.