Nynější hlavní trenér byl asistentem fenomenálního Karla Brücknera, jenž se v únoru 2002 ujal rozklíženého mančaftu, pokořeného dva měsíce předtím Belgií v baráži o mistrovství světa. Od vedení svazu dostal jasné zadání. „Tento cyklus je klíčový z hlediska vývoje českého fotbalu,“ řekl tehdejší šéf reprezentace Vlastimil Košťál.

Přeloženo: Nutností je postup na Euro 2004 v Portugalsku a také vytvoření silného i celistvého týmu. Materiál na to Brückner rozhodně měl, sestavu tvořila plejáda osobností: Pavel Nedvěd, Karel Poborský, Tomáš Rosický, Vladimír Šmicer, Jan Koller, o slovo se hlásící mladíci Milan Baroš, Tomáš Ujfaluši či Petr Čech.

Nejprve však bylo třeba napravit škody. A pro to byl turnaj na Kypru, kde se národní tým potkal s Maďarskem a domácími, ideální.

Pobyt začal velkou schůzkou, kde se řešili reprezentační smlouvy, ale také pozice kapitána. Obojí bylo interesantní. V prvním případě si hráči například vydupali možnost nosit kopačky od svých osobních sponzorů. Do té doby museli hrát ve značce Puma. Řešili se také prémie za výhru v kvalifikačním duelu byla stanovena odměna 100 tisíc korun.

Druhá část však byla ještě klíčovější. Vedení svazu totiž po propadáku s Belgií, doprovázeném například válkou, s médii uvažovalo o vyloučení tahouna Nedvěda z reprezentace. To se však naštěstí nestalo. Naopak byl zvolen kapitánem. Na schůzce se za něj postavil především Šmicer, jeden z lídrů mužstva. „Pavel měl své chyby, ale věřím, že se poučil,“ řekl Jiří Novotný, jeden z mazáků v kádru.

Vtipné bylo, že Nedvěd na sezení chyběl. Kvůli zapomenutému pasu totiž přiletěl na Kypr až těsně před prvním utkáním s Maďary.

Nech si kravatu

Příběh, který se pak udál na stadionu v Larnace, ukázal, jak bude Brückner silný kouč. Nedvěd, tehdy už superstar první velikosti, potkal přibližně hodinu před utkáním kouče na tribuně a hlásil mu: „Jsem připraven.“

Trenér odpověděl suše: „Pavle, nech si kravatu.“ Záložník Juventusu tak hrál až následující střetnutí s domácími. Po něm jako kapitán zvedl trofej za triumf v miniturnaji a éra, která vyvrcholila famózním vystoupením (bohužel bez zlaté medaile) na mistrovství Evropy v Portugalsku, začala.