Kliknutím zvětšíte
Dvacetiletý záložník ještě na podzim nastupoval za juniorku, ale postupně se v dresu PSV Eindhoven představil v Lize mistrů a do posledního kola bojoval o titul v nizozemské lize. Příležitost od kouče Jaroslava Šilhavého je tak třešničkou za úžasnou sezonou.
Co obnáší vaše první účast na reprezentačním srazu?
Absolvoval jsem už třídenní soustředění od středy do pátku. Seznámil jsem se s hráči a realizačním týmem. Všichni na mě působí dobrým dojmem. Moc si to užívám.
Byla premiérová pozvánka překvapením?
Byly náznaky, že jsem v širším hledáčku trenéra Šilhavého. Naživo se na mě byl podívat Tomáš Galásek. Myslím, že to mi pomohlo, prohodili jsme pár slov. A vinou zranění některých hráčů jsem teď dostal šanci.
Je pro vás složité nelítat hlavou v oblacích?
Je pravda, že výkonnost šla během roku rapidně nahoru. Postupně přicházely okamžiky jako první start za áčko, zápas v Lize mistrů, první gól. A teď pozvánka do reprezentace. Ale mám kolem sebe správné lidi, kteří mě drží vždy při zemi.
Pracují s vámi v tomto směru i v Eindhovenu?
Určitě. Máme mladé mužstvo, v Lize mistrů jsme snad měli nejnižší průměr. Lidé v realizačním týmu jsou bývalí hráči světového formátu, takže vědí, jak správně pracovat s mladými hráči. Máme v kádru reprezentanty dalších zemí, takže si vzájemně předáváme zkušenosti a stáváme se nejen lepšími hráči, ale i lidmi.
Jaká byla reakce v klubu na pozvánku?
Všichni mi gratulovali. Trenér Van Bommel mi už během roku naznačoval, že když se mi bude dařit, tak si myslí, že nebude problém, abych naskočil za reprezentační áčko.
Je hlavní trenér PSV pro váš vývoj hodně důležitý?
Velmi. Už mě vedl v devatenáctce, stal jsem se pod ním kapitánem. Během letošní sezony jsem za áčko příliš nehrál, až v prosinci přišly první starty. Na jaře jsem taky na úvodní čtyři zápasy vypadl, ale pak mi dal důvěru. Dostával jsem nadále příležitosti, mohl jsem ukazovat, co ve mně je i v důležitých chvílích třeba proti Ajaxu. A snad jsem důvěru splatil svými výkony.
Máte spolu výjimečný vztah?
Dá se říct, že je mým druhým otcem. Jsem s ním každý den v kontaktu. I když jsem mimo Eindhoven, tak mi píše, jak se daří na repre. Má takový vztah skoro s každým hráčem. Na komunikaci si hodně zakládá. Je to jeho největší plus. Určitě od hráčů neuslyšíte, že s nimi trenér nemluví.
Z juniorské soutěže jste najednou vlétl mezi evropskou smetánku. Byl to velký skok?
Zrovna po zápase proti Interu jsem říkal, že to je něco neskutečného. Splněný sen. Dva týdny před tím jsem hrál ještě mládežnickou Ligu mistrů. Hráli jsme proti Barceloně a přišlo asi pět set lidí. A proti Interu jich bylo sedmdesát dva tisíc, takže skok byl opravdu velký. (směje se) Ale myslím, že jsem se z toho nepodělal, a ukázal, že takové zápasy můžu hrát.
PSV mělo na dosah titul, ale nakonec vám ho sebral Ajax. Bylo to velké zklamání?
Určitě. Na podzim jsme měli šestnáct výher ze sedmnácti zápasů, ale Ajax se držel. V průběhu jara jsme pak mohli navýšit náskok na osm bodů, ale nepovedlo se. Pak jsme s nimi prohráli, i když jsme dlouho hráli proti deseti. Kdybychom tam uspěli, tak už titul urveme.
Co jste říkali na cestu Ajaxu Ligou mistrů? Přáli jste jim úspěch?
No, já jim tedy nefandil. (směje se) Ale klobouk dolů před jejich výkony. Vyřadili Real, Juventus, byli asi dvě sekundy od finále. Před sezonou to určitě nikdo neočekával, když začínali ve druhém předkole. Nemají se určitě za co stydět.
V lize se kvůli nim dokonce posouvala celá kola…
Z toho jsme úplně nadšení nebyli. Po každém jejich postupu se měnily zápasy, což jim pomohlo. Ale nebylo to tak, že by se jim usnadňovala cesta za titulem. Spíš proto, že dělali dobré jméno holandskému fotbalu v evropském poháru a měli šanci to celé vyhrát.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
