Předchozí
1 z 6
Další

Přestože umístění Sivassporu v domácí nejvyšší soutěži může působit nepříliš dobře, žádné podceňování soupeře není na místě. Celek z města Sivas totiž v uplynulé sezoně dosáhl na historický úspěch. Zvítězil totiž ve finále poháru, když ve finále porazil Kayserispor 3:2 po prodloužení. Právě díky tomuto úspěchu si tým vysloužil možnost zahrát si evropské poháry.

Jednalo se navíc o první velikou trofej v dlouhé historii klubu. Ta se táhne do roku 1967, kdy se sloučily kluby Yolsporu, Kizilirmaku a Sivas Genclik. Dějiny zmíněného Sivasu Genclik ale sahají až do roku 1932.

Do turecké Superligy klub nahlédl poprvé v roce 2005 a o čtyři roky později už skončil druhý za mistrovským Besiktasem. V roce 2016 Sivasspor sestoupil do druhé ligy a zpátky mezi elitu se vydrápal až o tři sezony později. V aktuálním ročníku se ale celku ze středu Turecka příliš nedaří. Po pěti odehraných zápasech má na svém kontě jen tři body a ještě ani jednou nezvítězil.

Přestože v současnosti v kádru nefiguruje žádný český hráč, v minulosti tomu bylo jinak. V Sivasu si zahráli Milan Černý, Jakub Navrátil, Tomáš Rada nebo Jan Rajnoch.

V současnosti sází turecký klub zejména na zkušené fotbalisty, od kterých si slibuje, že mu vykopou větší úspěch na evropském poli. Největší zastoupení v týmu mají domácí Turci, celkově jsou ale v kádru fotbalisté hned dvanácti národností. Největší hvězdy týmu pocházejí například z Afriky.

Pojďme se na nejzajímavější jména tureckého celku podívat zblízka.

Max Gradel

Jednou z největších hvězd týmu je bezesporu čtyřiatřicetiletý křídelník Max Gradel z Pobřeží slonoviny. Ten vstoupil do velkého fotbalu v Anglii v sezoně 2010/11, kdy zářil za Leeds a během jediného ročníku nastřílel hned osmnáct branek. Posléze se přesunul do francouzské nejvyšší soutěže a v dresu St. Étienne strávil čtyři sezony. Nejvíce se mu vydařila ta poslední, v níž nasázel sedmnáct branek během 31 zápasů.

Návrat na ostrovy ale nevyšel Gradelovi podle představ. V dresu Bournemouth odehrál za dva roky jen 25 zápasů a zapsal jediný gól. Přišel proto odchod zpět do Francie, tři sezony v Toulouse a po sezoně 2019/20 přesun do Turecka. V první sezoně za Sivasspor nastřílel Gradel 11 gólů, další tři přidal loni. V aktuálním ročníku stihl přidat dvě branky během prvních pěti ligových zápasů. O vysokých kvalitách tohoto hráče hovoří také přes devadesát odkopaných utkání za reprezentaci Pobřeží slonoviny.

Clinton N’Jie

I odtud bude na obranu Slavie přicházet veliké nebezpečí. Devětadvacetiletý křídelník Clinton N’Jie z Kamerunu bude sešívaným zatápět nejspíš z opačné strany hřiště než Gradel. Přestože je o něco mladší, zkušeností už posbíral také slušnou řádku. S fotbalem začínal v Lyonu, kde dostával zprvu jen málo příležitostí. Naplno se zařadil do sestavy až v sezoně 2014/15, kdy nastoupil do třiceti utkání a nastřílel sedm branek. Po úspěšné sezoně proto zamířil na Britské ostrovy, ale v Tottenhamu se plně neuchytil. Odehrál jen osm utkání a výrazněji se neprosadil.

Návrat do Francie po pouhé sezoně proto dával naprostý smysl. N’Jie restartoval svoji kariéru v dresu Marseille, kde strávil tři ročníky. Dohromady odehrál 39 zápasů a nastřílel v nich deset gólů. Další tři roky pak N’Jie hájil barvy Dynama Moskva a před aktuální sezonou přestoupil do Sivassporu. Za něj zatím v lize odehrál čtyři utkání a na první branku stále čeká. Zkušený Kamerunec má na svém kontě také přes 40 zápasů za reprezentaci, v jejímž dresu zapsal deset branek.

Isaac Cofie

Zajímavou minulost má za sebou také třicetiletý záložník Isaac Cofie z Ghany. Ten začínal s fotbalem v Itálii a během sezon prošel několika zajímavými adresami. První zkušenosti posbíral v FC Janov a přes Piacenzu se prosadil do Sassuola, kde dostal první větší roli. Během ročníku 2011/12 v jeho barvách nastoupil do 29 zápasů a zapsal jeden gól. Cofie ale nikde dlouho nepobyl a pravidelně po každé sezoně měnil týmy, ve kterých hostoval.

Výjimkou byly až sezony 2016/17 a 2017/18, kdy se více usadil v sestavě Janova. Dohromady během těchto dvou ročníků odehrál 27 zápasů a mezi střelce se nezapsal. Přes působení ve druhé španělské lize v Gijonu došel Cofie v sezoně 2019/20 do Turecka a v Sivassporu se konečně na delší dobu usadil. Za loňského vítěze Tureckého poháru nastoupil od té doby k 70 zápasům a jednou se zapsal mezi střelce. V tomto ročníku plní Cofie roli náhradníka a v domácí lize zatím zasáhl jen do dvou utkání.

Mustafa Yatabaré

Mustafa Yatabaré je šestatřicetiletý reprezentant Mali, který je v Sivassporu už prověřený. V tomto tureckém klubu začíná už svoji čtvrtou sezonu, přičemž v těch předchozích odehrál 31, 32 a 33 zápasů a zapsal jednou 13 a dvakrát 10 branek. V letošních prvních pěti ligových zápasech zatím vyšel střelecky naprázdno.

Yatabaré má za sebou každopádně hodně zajímavá angažmá. S fotbalem začínal ve Francii, kde se postupně propracoval až do kádru Guingampu ve druhé nejvyšší soutěži. Zazářil zejména v sezoně 2012/13, kdy nastřílel ve třiceti zápasech úctyhodných 23 branek. V dalším ročníku už jich ale přidal jen jedenáct a přišlo stěhování do tureckého Trabzonsporu. Odtud si Yatabaré ještě odskočil na hostování do Montpellier, kde přidal čtyři branky, ale od ročníku 2016/17 působí už jen v Turecku. Zahrál si tam za Karabukspor a Konyaspor a od sezony 2019/20 hájí barvy Sivassporu. V dresu reprezentace odehrál přes třicet utkání a sedmkrát se radoval z branky.

Ziya Erdal

Turecký obránce Ziya Erdal je synonymem věrnosti. V Sivassporu totiž působí už od sezony 2010/11 a za dlouhých dvanáct let nehrál za žádný jiný klub. Výsledkem je proto téměř tři sta odehraných zápasů v dresu tohoto tureckého celku a sedm nastřílených branek. V posledních letech ale jeho vytížení klesá. Od ročníku 2015/16 odehrál Erdal postupně 29, 28, 27, 20, 19 a 17 ligových zápasů. Letos z pěti odehraných utkání zasáhl do dvou. Jeho čas v Sivasu tak možná pomalu ale jistě končí, přesto stojí Erdal pro svoji oddanost klubu za zmínku. Pokud dostane na place prostor, jistě se bude rvát o úspěch svého týmu v Evropě.