Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jako vždy se usmívá, i když absolvuje další zimní dril na kondičním soustředění ve Špindlerově Mlýně.

A náladu mu nezkazí, ani když ho v úterý v bílé stopě „porazí“ spoluhráč František Dřížďal. Přestože v tu chvíli na běžkách stojí podruhé v životě. „Ostatní jezdí na kilometry, já na čas,“ culí se.

Takže vám nevadí, když vás spoluhráči předjedou?

Ne, ne, jdeme podle sporttesterů, tedy každý podle své tepové frekvence. Takže si jedu v klidu podle sebe.

Taky jezdíte, snad jako jediný v týmu, pouze klasiku, že?

To je taky pravda, že je to pomalejší. Ale já si to užiju, pěkně v přírodě. Je to náročné, ale motivující.

Občas kromě parťáků z týmu narazíte i na někoho z turistů. Jak tahle setkání vnímáte?

Občas někdo pozdraví, ale nevybavujeme se. Radši nechceme nikomu nic udělat (smích).

Vlastně přes kopec se připravuje Sparta, tedy i váš dobrý kamarád Patrik Berger. Jak by dopadl souboj v bílé stopě?

Musím mu zavolat, jestli by si troufnul. To by pro mě nedopadlo špatně (úsměv).

O dovolené jste jezdil i na sjezdovkách, že? Tahle činnost vás baví víc?

Jo, jo, i když jsem se do toho dostával tedy dost dlouho. Ale byl jsem po hodně hodně letech a musím říct, že jezdit na sjezdovkách mě vážně chytlo.

I proto jste se rozhodl pokračovat v zimních sportech i na soustředění? Vloni jste namísto běžek chodil na spinning…

Bavili jsme se o tom i s kondičním trenérem Honzou Netscherem, že bych měl zkusit i běžky. Je to na posílení celého tělo. Párkrát spadneš, ale je to ok.