Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Smolař. Takové označení v posledních týdnech sedí na Pavla Dreksu. Obránce fotbalové Sigmy sbíral dlouhou dobu komplimenty za to, s jakou bravurou zastoupil zraněného kapitána Radima Kučeru. Poslední dvě utkání ale hodně změnila.

Minulý týden „namazal“ jednadvacetiletý bek na gól budějovickému harcovníkovi Otepkovi, v neděli v Jablonci zavinil zbytečným zákrokem penaltu a navíc se při tom zranil. Závěrečné dějství podzimní části, v němž Hanáci doma přivítají Příbram, už se jej týkat nebude.

V Jablonci jste odstoupil v poločase, kdy se vám to stalo?

Stalo se mi to hned na začátku, když jsem chytil po Lafatovi. Jak on běžel dál, tak mi to rameno vyskočilo. Kdyby běžel ještě deset metrů, tak já bych asi vlál za ním.

Jak se dá hrát čtyřicet minut s takovým zraněním?

Hned se mi to vrátilo zase zpátky, ale hrál jsem samozřejmě s bolestí. Dohrál jsem poločas, ale dál už to nešlo. Měl jsem i strach, aby se nepřihodilo ještě něco dalšího, protože na levou ruku bych se špatně otáčel. S trenérem jsme se dohodli, že půjdu dolů.

S ramenem nemáte problémy poprvé, že?

Měl jsem s tím problémy už před časem. Je to tak dva a půl roku zpátky, co se mi to stalo poprvé v přípravném zápase s Karvinou. Za nějakého půlroku jsem pak šel na první operaci. V Jablonci se mi to stalo znovu a tak jsme se vlastně hned dohodli s doktorem, že půjdu na operaci, protože je pro to příhodná doba. Dali mi tam nějaké kotvičky, stahovali a zpevňovali vazy, aby ten kloub zase pevně držel. Budu mít dva měsíce, abych se dal do kupy a stihl zimní přípravu.

V poslední době se na vás nalepila smůla. Minulý týden jste přihrál na gól Otepkovi, teď penaltový zákrok a ještě takové zranění.

Je toho teď hodně, ale takový je fotbalový život. Jednou jste nahoře, jednou jste dole. Doufám, že se z toho co nejdřív dostanu a vrátím se do pohody.

O tom penaltovém zákroku se hodně mluví. Víte, jestli jste fauloval před vápnem, nebo až v něm?

Abych řekl pravdu, tak vůbec nevím. Já jsem byl v takovém šoku, že jsem měl dost starostí sám se sebou. Kluci pak říkali, že Lafata spíš tak nějak uklouzl. Já jsem se soustředil na to, abych se dal natolik do kupy, abych nějak dohrál aspoň ten poločas.

Vypadalo to celé dost zbytečně. Ale předpokládám, že jste se na to ještě nestihl podívat.

Je to pravda, že jsem to pořádně ani neviděl. Ale rozhodčí na to asi čekal. Pískl penaltu a bylo to.

Trenér Psotka se na rozhodčího taky hněval, ale za hlavní důvod porážky označil neproměněné šance. Souhlasíte?

Určitě ano. Už v prvním poločase jsme si připravili dvě nebo tři dobré příležitosti, které jsme ale bohužel neproměnili. Pak hned po nástupu do druhé půlky podle kluků pískl sudí nesmyslnou penaltu a v závěru, kdy kluci ještě snížili na 3:2, si tam s námi na půlce vytřel zadek.

Jak jste vnímal ten druhý poločas. Měl jste vůbec myšlenky na fotbal?

Na střídačku jsem přišel až v sedmdesáté minutě. Bylo to dost bolestivé, takže jsem spíš jen tak koukal, než že bych projevoval nějaké emoce.

V tabulce se situace okolo třetího místa hodně vyrovnala. Boj o poháry bude nejspíš hodně dramatický.

Sparta nám trošku odskočila, ale pořád jsou tam tři nebo čtyři týmy. Vyrovnané to bude až do konce. Musíme udělat všechno pro to, abychom v neděli vyhráli s Příbramí, pak se dobře nachystat na jaro a začít ho nejlépe nějakou vítěznou šňůrou.

Jaký bude váš nejbližší program?

Měsíc budu mít ortézu, pak další měsíc to budu rozhýbávat a pak se pomaličku připojím k mužstvu.

V neděli se vyrazíte podívat na spoluhráče?

Uvidím ještě, jak se budu cítit. Možná, že se přijdu podívat, ale protože už to mám podruhé operované, tak vím, že ten první týden je to opravdu hodně bolestivé.