Tak schválně: Tušíte, kdy ambiciózní tým naposledy tolik strádal? Odpověď vydají archivy: Jednalo se o sezonu 2005/2006.

„Už je to nějaký pátek,“ podotýká obránce Sparty Michal Kadlec. Jeho vzpomínky nejsou náhodné: právě třiatřicetiletý bek je jediným pamětníkem poslední mizérie letenského mužstva.

Tlak, jaký jinde nenajdete 

Páté místo, dvě kola před koncem. Přesně tenhle osud už Kadlec jednou zažil. „Přišel jsem v zimě ze Slovácka a hned slavil titul. Pak se všechno zlomilo. Nedařilo se nám. Trenéra Hřebíka vystřídal Griga. Nevyšlo nám pár zápasů, nabalily se na to další záležitosti a už se to vezlo,“ pokračuje v pátrání v paměti někdejší reprezentant.

Můžete být nejlepší fotbalista, ale když nápor neustojíte v hlavě, nemáte šanci se prosadit. O Spartě to platí dvojnásob. „Větší tlak není nikde. Sparta si hraje svou ligu. Kamkoliv přijedete, týmy proti nám vyrukují úplně jinak, než hrály před týdnem nebo budou v dalším kole,“ přiznává Kadlec, jehož fotbalové kroky vedly z Letné do bundesligového Leverkusenu a později do tureckého Fenerbahce.

„Ve fotbalovém světě je to běžné. Několikrát se už ukázalo, že do Sparty přišel skvělý fotbalista, ale odpovědnost neunesl. Neprosadil se, ale když odešel, začal zase zářit,“ poukazuje.

Vyhrát a doufat v pomoc Slavie

Matematika mluví jasně. Jestli chce být Sparta třetí, musí doma porazit Olomouc a doufat, že červenobílí neztratí v Edenu body s Jabloncem.

„Slavia má ještě teoretickou šanci na titul. Doma určitě bude chtít vyhrát. My ale musíme v první řadě uspět s Olomoucí, to je jasné. Máme za sebou náročnou sezonu s divokým průběhem, a kdybychom vybojovali třetí místo, bylo by to ještě slušné,“ dodává Kadlec.