Kliknutím zvětšíte
„Ale pozor, dnes už to platí jen v politice,“ říká trenér futsalové Sparty Beni Simitči, Kosovan, který žije od roku 1991 v Praze. „Mezi lidmi je to jinak. Já mám kamarády mezi Srby i Albánci,“ ujišťuje.
To je tedy kosovsko-český pohled. Dnes projde v Prištině, kde čeští fotbalisté odehrají další zápas kvalifikace mistrovství Evropy, zkouškou druhá strana. Stefan Simič, toť český obránce, jehož táta je Srb a mamka Chorvatka. On sám se hlásí k Srbům.
Čtyřiadvacetiletý zadák se léta snažil prosadit v AC Milán, kam jako mládežník přišel ze Slavie, ale od letošního léta kope za Hajduk Split, chorvatskou chloubu. Nyní se možná v reprezentačním dresu postaví zemi, již by podle všeobecného mínění neměl mít rád.
Jenže není to tak, Simič má stejný postoj jako Simitči. „Moje rodina pochází z oblasti, kde žijí bosenští Srbové. Takže jsem Srb, jsem pravoslavný. Ale že bych neměl rád Kosovo, to vůbec ne,“ vysvětluje. „Jsem nekonfliktní člověk. Rodiče mě vychovali k toleranci,“ ujišťuje.
Politika do sportu nepatří
Problém tu však objektivně je. Kosovo vyhlásilo nezávislost v roce 2008, Srbsko ji neuznalo a pořád ho považuje za své území. Česko patří mezi země, které se Srby nesouhlasí, ale například Řekové jsou na jejich straně. „Tyhle věci se na Balkáně dějí. Ale já je ani nezažil, takže se do nich nepletu. Politika do sportu nepatří,“ myslí si obránce.
Dnes se na modrobílém stadionu v Prištině potká i s jedním bývalým spoluhráčem. V belgickém Mouscronu, kam ho poslal AC Milán na hostování, kopal s Mërgimem Vojvodou. „Jsme kamarádi. Hecování ale nebylo. Věřím, že tam jedeme vyhrát, že je přejedeme, a já mu to nechtěl říkat,“ vyprávěl Simič. „Jen jsem mu napsal, že chci jeho dres po zápase. On že můj a tím to končí.“
Pro koho z kumpánů půjde o vítězné triko?
10
Kondice
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Celebrity
TN.cz
