Ta scéna musela šokovat každého fanouška. Uruguayský fotbalista se nenechal ani odnést na nosítkách. Lékař však ihned na lavičku gestikuloval: Musí střídat. Když to 28letý záložník spatřil, začal bláznivě gestikulovat. Ve stylu: Ne! Chci hrát.

Po zápase, který skončil výhrou jeho týmu 2:1, přiznal, že se musel zbláznit.

"Byl to moment šílenství. Měl jsem závratě, ale v zápalu boje a horkou hlavou jsem nebyl schopen rozumně uvažovat. Byl jsem blázen," přiznal po zápase Pereira. "Doktorovi jsem se omluvil, protože vím, že jen dělal svou práci a zajímal se jen o mé zdraví," doplnil.

K situaci došlo v 62. minutě, když se Pereira vrhl skluzem pod nohy anglického záložníka Raheema Sterlinga. Ten při snaze se skluzu vyhnout trefil Pereiru kolenem do spánku.

Hráč po "probrání se" trval na tom, že se vrátí na trávník Areny Corinthians v Sao Paulu, kde hraje za konkurenční FC Sao Paulo.

V tu chvíli ale Pereira přemýšlel jen nad tím, jak pomoci týmu na hřišti dotáhnout k výhře vedení 1:0. "Chtěl jsem nám pomoci k dobrému výsledku. A to se povedlo, což je nejdůležitější," řekl.

Podle bývalého amerického reprezentanta Taylora Twellmana, který právě kvůli pěti otřesům mozku musel ukončit kariéru, však měla zasáhnout uruguayská lavička a Pereiru vystřídat.

"Hráč s otřesem mozku si neuvědomuje, co se stalo. Proto je velmi nebezpečné spoléhat na to, co on sám chce. Nejnebezpečnější je totiž postkomační syndrom. Zahrávali si s jeho životem," dodal Twellman, který nyní bojuje za větší bezpečnost ve sportu, a dokonce se rozhodl, že po smrti může být jeho mozek využit na vědecké účely.

Také uruguayský brankář Fernando Muslera přiznal, že se obával o Pereirův život. "Když jsem ho viděl na zemi a podíval jsem se mu na oči, dostal jsem strach. S Diegem (Godínem) jsme okamžitě volali lékaře," popisoval.

Nepřekvapilo ho však, že se Pereira na hřiště vrátil. "On prostě miluje reprezentační dres a pokud jen trochu může, tak chce hrát. On by nikdy dobrovolně ze hřiště neodešel," dodal Muslera.