„Hrál jsem za Základní školu Evžena Rošického v Jihlavě. Byla tam fotbalová třída plná hráčů Vysočiny, takže jsme okresními koly, i tím krajským, procházeli bez problémů,“ popisuje kanonýr.

Z toho plynul postup na samotný vrchol do celorepublikového finále.

McDonald's Cup.V něm mohli jihlavští mladíci využít výhody domácího prostředí. „Přišla se na nás podívat snad celá škola. Pamatuji si, že tam byla parádní atmosféra,“ líčí dvaadvacetiletý útočník FC Vysočina.

A jeho škola uspěla. „Nevím, jestli náš bronz od té doby někdo z Jihlavy překonal. Dostali jsme pohár a moc jsme si všechno užili. Rozhodně jsme nebyli zklamaní, že jsme nevyhráli,“ vybavuje si Klíma, jenž už tehdy potvrzoval instinkt střelce. „Docela se mi dařilo a góly jsem dával. Chyběl mi jediný, abych se dostal mezi nejlepší, kteří mezi sebou soutěžili o krále střelců,“ lituje ještě dnes Klíma.

Týmový duch

Rád vzpomíná na celé mužstvo, které, jak říká, táhlo za jeden provaz. „Vlastně jsme se znali už od sedmi let, vyrůstali jsme spolu a s většinou se potkáváme doteď. Měli jsme vážně dobrou partu,“ zdůrazňuje.

Na McDonald's Cup nedá útočník s dvaceti ligovými starty dopustit. „Pro mladé fotbalisty jde o skvělé zpestření. Mají šanci dostat se až do celorepublikového finále a zahrát si na nějakém velkém stadionu,“ vypočítává. „I kluci z menších klubů na sebe mohou upozornit. Dostanou zajímavou nabídku a zkusí své štěstí ve větším klubu,“ dodává Klíma.

Na McDonald's Cup nezapomněl ani v dospělosti. V krajském finále ochotně předával ceny mladým fotbalistům.