Byl u všeho důležitého z pohledu Slavie. Tedy důležitého co se týče ofenzivy.

Ale Dušan Švento zapadl do smolného slávistického scénáře prvního utkání Poháru UEFA proti Vasluii. „Chybělo nám zkrátka štěstí v zakončení,“ říkal smutně slovenský fotbalista ve službách Slavie.

Před vámi prošel do kabin slovenský gólman rumunského celku Kuciak a měl úsměv na tváři…

On spokojený mohl být. Bavili jsme se na konci zápasu. Pochválil nás. Říkal, že máme dobrý tým.

Nemáte z něj už komplex? Nedali jste mu branku ani loni ve dvou zápasech proti Žilině…

Kdepak, nemáme. Při hře jsme na to ani nemysleli. Bylo to o jeho štěstí a naší smůle.

V první půli jste s ním šel do souboje na hranici velkého vápna a kontakt zaváněl jeho faulem…

Bavili jsme se o tom v poločase při odchodu do kabin. Řekl mi: promiň, podrazil jsem tě. Ale jestli to bylo ve vápně, nebo mimo, nevím.

Jaké to bude odjet k odvetě do divokého rumunského prostředí s bezbrankovou remízou v zádech?

No, nic jednoduchého. Když si vzpomenu, co nás tam asi čeká. Tuším, že to bude náročná odveta. Možná bude rozhodovat jediný gól.

Co k němu chybělo v prvním domácím utkání?

Asi to štěstí. Nehráli jsme zle. Vytvořili jsme si spoustu gólových příležitostí. Jen jsme je prostě neproměnily.

Bude zápas ve Vaslui jiný? Rumuni se v Edenu soustředili hlavně na obranu…

Nemyslím si, že by se u nich hrálo nahoru dolů. Oni moc dobře vědí, proti komu stáli. I proto nechtěli hru příliš otvírat. A stejný fotbal se dá očekávat také v odvetě u nich.

Připouštíte si, že by vaše cesta pohárovou Evropou mohla skončit takhle brzo?

V hlavách to nemáme. Jsme teprve v poločase, ale na konec rozhodně nemyslíme.