Ani před blížícím se derby se Spartou. „Byla by ale blbost za současné situace říct, že nevyhrajeme,“ prohlašuje jedenadvacetiletý reprezentant své země. V minulosti si Slavia vysloužila nelichotivou nálepku „věčně druhá“. Probíhající sezona ale patří do úplně jiné kategorie.

V čem nastala největší změna?

Jsme dobře složený mančaft, hrajeme atraktivní a nebojácný fotbal, máme nejlepší aktuální formu ze všech prvoligových týmů. Máme hodně mladé mužstvo, možná si tolik nepřipouštíme tlak, a proto nemáme svázané nohy.

Ani vy osobně? V jarní části sezony jste z celého týmu hodnocen asi nejlépe…

Já si fotbal prostě užívám. Když se daří kolektivu, daří se pak i jednotlivcům.

Ve Slavii působíte od roku 2005. Vzpomínáte, jak si pro vás tehdy do Ružomberoku osobně přijel trenér Karel Jarolím?

Samozřejmě. To bylo v období, kdy jsem chtěl Slovensko co nejdřív opustit, vyzkoušet zahraniční soutěž.

Jak jste v Čechách spokojen?

Co se týká fotbalu, dalo by se říct, že jsem se naladil na českou notu. Ale jinak se občas pořád cítím jako cizinec.

Sedíme ve slovenské restauraci. Navštěvujete často podobná místa?

Sem tam ano. Nejen se slovenskými přáteli, ale i s českými spoluhráči. Párkrát jsme například byli ve slovenské restauraci v Praze–Řepích. Tam to bylo super, dali jsme si halušky, no takové typicky slovenské prostředí.

Našel jste si v Česku už hodně kamarádů?

Ano, mám dost přátel. Ale na opravdu hlubší kamarádství jsem tady ještě krátce. Největší přátele mám na Slovensku. Tedy v rodných Litavcích u Ružomberku.

Jak často se dostanete domů?

Poslední dobou hodně málo, naposledy jsem tam byl v zimě. Řeším to tak, že za mnou rodiče jezdí.

A co vaše přítelkyně, ta je z Ružomberoku, že?

Ano, ale studuje první ročník medicíny na Karlově univerzitě, takže jsme spolu v Praze.

I vy jste absolvoval rok na vysoké škole, obor biologie – geografie na pedagogické fakultě. Uvažujete, že byste si školu dodělal?

To bylo ještě v Ružomberku. Rád bych časem pokračoval ve studiu, ale asi jiný obor. Třeba že bych si udělal trenérství. Poté, co jsem se dostal do slovenské reprezentace, mám ale hodně málo času. Pořád pendluju mezi Bratislavou a Prahou.

V budoucnu byste se mohl usadit třeba v Anglii nebo Itálii. Pokud si uchováte formu, Slavia vás v létě asi těžko udrží…

To je zatím daleko, neuvažuju o tom. Ale lhal bych, kdybych říkal, že bych takovou soutěž nechtěl hrát. Je to snem každého fotbalisty.