Kliknutím zvětšíte
„V záchranu samozřejmě věřím," prohlásil při své inauguraci 47letý kormidelník, který se do Ďolíčku přesunul po druholigových angažmá ve Vlašimi a Pardubicích. V pozici hlavního kouče působil v první lize v sezoně 201112 ve Spartě. S letenským klubem byly spojeny také nejúspěšnější roky jeho hráčské kariéry.
Nečekal jste před pěti lety, že další nabídka z nejvyšší soutěže přijde dříve?
Ano, říkal jsem si, že mám hráčské zkušenosti z reprezentace, z Ligy mistrů, že mám vystudovanou vysokou školu. Čekal jsem, že bude poptávka. Na druhou stranu mi doba nijak neuškodila. Spíše naopak. Člověk si sedne na zadek, přemýšlí o sobě, svém způsobu práce a hledá, jestli není chyba jen v okolí, ale v něm. Pokorný jsem byl vždycky, ale teď o něco víc.
Jaká to byla škola ve druhé lize?
Jít se dá různými cestami. O žádné se nedá říct, že by byla lepší nebo horší. Dovedu jít v obleku do drahého hotelu i spát s baťohem pod hlavou ve skalách. Ve Vlašimi nebylo výborné zázemí. Pod mou úroveň ale není trénovat žádný tým. Důležité je, jestli chtějí hráči pracovat, hoří pro fotbal a společně chtějí někam dojít. A to chtěli.
Odcházející kouč Koubek vás do Ďolíčku doporučil. Zeptal jste se ho na důvody?
Ještě ne, určitě se ale zeptám. Jen ještě nepřišla vhodná doba. Zavolal mi před zápasem s Baníkem Ostrava, kde jsme hráli o šest bodů. Vzal jsem jeho slova na vědomí a soustředil se na svůj zápas. Vím ale, proč jeho myšlenku podpořil sportovní ředitel Bohemians pan Držmíšek.
Prozradíte důvody?
Když máte v týmu nejlepší hráče, nemusí být úspěch skončit první. Daleko větší může být, pokud jste šestí s někým, kdo má potenciál na dvanácté místo. Tak viděl pan Držmíšek Vlašim. Fotbalisty pracující za hranicí svých možností. Což vnímal jako zásluhu trenéra.
À propos, už jste bohemák i papírově? Ve Vlašimi jste ze Sparty pouze hostoval. Máte pravdu, že jde u trenéra o nestandardní postup. Vlašim spolupracuje se Spartou, všechny její hráče platili na Letné. A vy?
Cestou do Bohemky přestřihávám čtrnáct let dlouhou pupeční šňůru. Tím ale nechci nic pošlapat. Naopak spolupráci rozvíjet. Nejlíp znám přece sparťanské kluky, je tam nejlepší mládež. Je proto dost možné, že kroky k posílení půjdou tímto směrem.
Nehazardujete trochu se jménem? Přicházíte k týmu v krizi, který může snadno sestoupit.
Uvědomuji si, že jdu do nekomfortní situace. Nejhorší je, jak rychle se blíží velmi důležitý zápas s Jihlavou. Nejsem kouzelník Věřím, že dokážu věci pozitivně měnit. Ale ne za tři dny. Chtěl jsem přijít až v létě. Nabídka ale ležela na stole. Buď, anebo.
Říká údajně vyznavač ofenzivního stylu kopané… Je tomu tak?
Fotbal se skládá ze dvou činností. Pokud máte míč, útočíte. Pokud ho nemáte, bráníte. A to musí dělat všichni hráči. A já ještě dodávám: hodně rychle.
Půl roku se řeší, jestli je Bohemka schopná dávat branky. Na jaře dala dvě. Jaký je váš názor na její impotenci?
Složitá otázka. Mohu pomoci hráčům, aby si vytvářeli správné situace, a aby se vyskytovali v prostorech, kde mohou být kreativní. To by mělo vést ke gólovým šancím. Jejich proměnění je ale dovednost sama pro sebe a moc jim s ní nepomohu.
O čem je koncovka?
Jde o spojení techniky, schopnosti se rychle rozhodnout a psychického rozpoložení. A hlavně se nesmíte po… Pokud máte v týmu třeba Lafatu, je vám hej. Víte, že z pěti šancí tři promění. My na jednu pomalu nemůžeme vyhrát. Pravděpodobnost stoupne, pokud si jich vytvoříme třeba deset. Jinudy cesta nevede.
Máte nějaké trenérské vzory? Vyznáváte jasný rukopis?
Moji trenérskou kariéru formovalo studium a hráčské zkušenosti. Najdu několik trenérů, kteří pro mě měli větší význam, a čerpám z nich. Milan Šmarda mě v Pardubicích zachránil pro profesionální fotbal po roce, kdy jsem hrál v krajském přeboru. Vlastimil Petržela ze mě udělal prvoligového fotbalistu a našel mi pozici defenzivního záložníka. Pod Zdeňkem Ščasným jsme ve Spartě získali dva tituly, cítil jsem obrovskou důvěru a dostal se do reprezentace. A nakonec Jaroslav Hřebík, který mi pomohl mentálně i výkonnostně k návratu až na samotný vrchol. K zápasům s Realem Madrid, do nároďáku i k zahraničnímu angažmá.
Vaše jméno je úzce spojeno se Spartou. Nemáte obavu, že vás fanoušci nepřijmou?
Bohemácký plakát mně v dětství nad postelí nevisel. Do Ďolíčku ale přicházím tvrdě pracovat. Hrával jsem za Liberec, Dynamo Moskva… a vždycky byl připravený za svůj tým položit život. Fanoušci nemají rádi Spartu z různých důvodů. Některé mají i určitou logiku. Vadí jim jistá arogance. Sám sebe ale nepovažuji za arogantního člověka. A vyznávám pozitivní hodnoty Sparty: víru ve vítězství, maximální bojovnost, houževnatost. Což jsou nepochybně hodnoty, které chce mít také Bohemka.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
