„Ještě nikdy jsem se na zápas tak netěšila,“ neskrývá nadšení před dnešním domácím duelem osmifinále Ligy mistryň. V něm slávistky na svém stadionu přivítají slavný londýnský Arsenal. „Odmala jsem si proti němu přála zahrát. Ještě jsem nikdy nenastoupila proti anglickému klubu a už se nemůžu dočkat,“ zdůrazňuje.

V české ženské soutěži nemají slávistky a sparťanky konkurenci, na evropské scéně sbírají zkušenosti a pomalu krůček po krůčku se snaží mezi elitou prosazovat. „Do každého zápasu ale dáváme maximum, chceme pořád vyhrávat,“ upozorňuje Svitková.

Ona i její parťačky si užívají každé utkání, které mohou hrát přímo v Sinobo Stadiu. „Daří se nám na něm a doufám, že to opět potvrdíme. Hrát na velkém stadionu nám dodává pocit, že jsme profesionálky,“ směje se.

Dnes večer bude v Edenu běhat po trávníku, před pár dny seděla na tribuně a napjatě sledovala kolegy z mužské reprezentace při senzační výhře nad Anglií. „Kluci nás překvapili, jak dokázali Angličany přehrát. Reprezentace hrála podobným stylem jako Slavia. Je vidět, že agresivní vytažený fotbal s vysokým napadáním a presinkem platí i na nejšpičkovější týmy,“ chválila své parťáky z národního týmu.

Debakl proti Španělkám

„Přišlo mi, že dříve chyběl důraz, srdce, individuality převažovaly nad týmovým pojetím. Teď šlo o správný týmový výkon,“ popisuje. Minulý týden sama zažila podobně prestižní duel, ovšem s úplně odlišným koncem. České reprezentantky hrály proti favorizovaným soupeřkám, Španělkám, ale v Ďolíčku se zrodil debakl 1:5.

„Hrály jsme špatně. Povedla se nám první akce, ale pak jsme si daly vlastní gól a všechno se sesypalo,“ vzpomíná. „Přirovnala bych to k výkonu chlapů v Anglii, vůbec jsme nehrály kolektivně,“ hledá souvislosti s muži a jejich propadákem (0:5) na úvod kvalifikace.

To ale není dobrý příklad. Slávistky chtějí navázat na pět dní starou senzaci z Edenu. „Moc bychom si to přály. Žádný zápas není dopředu ztracený,“ dodává Svitková.