Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Jsem víc na sportovce než na důchodce, každý rok jsou tady minimálně tři české mančafty," povídá sedmapadesátiletý Košťál.

Udržujete si tak vztah s fotbalem?
Pořád je relativně intenzivní, se spoustou lidí si telefonuji, jezdí sem, někteří známí i s rodinami.

A vy jezdíte na český fotbal?
Taky se někde objevím. Můj nejčastější host z fotbalového prostředí je překvapivě Jarda Starka, kterému se to tady ohromně zalíbilo a je u mě třeba desetkrát do roka, takže mimo Spartu se jdu podívat i na Příbram.

Láká vás návrat k fotbalu?
To ne. Spousta věcí se změnila a všechno má svůj čas ne? Jsou tam jiní lidé a dvakrát se vracet do stejné řeky se nevyplácí.

Ale někteří vaši bývalí spolupracovníci jsou ve fotbalu stále…
Někdo bez fotbalu neumí žít, můj případ to není. Ne že se mi nestýská, rád na to vzpomínám, udělal jsem si spoustu přátel, ale už mi ani nepřijde správné znova začínat. Když se někdo zajímá o můj názor, rád ho poskytnu.

Jaký je tedy váš názor na český fotbal?
Myslím, že liga je kvalitní, i když spousta lidí na ni nadává a stěžuje si.

Co říkáte stavu reprezentace?
Teď nastala z pohledu všech optimální situace, přišel tam trenér Pavel Vrba, dal si vlastní realizační tým, obměňuje se kádr. Následující rok ukáže, jestli jde reprezentace kupředu.

Má podle vás kvalitu?
Má určitou kvalitu, kam až sahá se ukáže v konfrontacích třeba s Nizozemskem. Ale na mistrovství světa bychom to měli těžké.

To většina evropských týmů, až na Německo s Nizozemskem…
Domnívám se, že teď u Němců nastává fáze jako u Španělů, kteří ovládli na deset let evropský a světový fotbal. Němci nejsou jen mančaft, který vyhrál, mají skvělé mladší generace. Matthias Sammer tam udělal vynikající práci po fiasku před několika lety, takže čekám tak na deset let dominance německého fotbalu.

Proč se český fotbal neubírá podobným směrem jako německý?
Mohl by, ale nejdeme stejnou cestou.

Tehdy jste byl také součástí českého fotbalu. Proč jste nenastartovali stejný proces jako v Německu?
V tu dobu jsme si mysleli, že to nepotřebujeme, dobíhaly systémy sportovních tříd, akademií a za druhé jsme hráli, byli jsme třetí na mistrovství Evropy. Mysleli jsme si, že kvalitu máme, necítili jsme akutní potřeba z gruntu něco vybudovat. Dneska ji skoro vidím.

Jak dlouho může trvat, než se tím směrem český fotbal vydá?
Jde o proces, který je třeba nastavit a věřit tomu, že za osm nebo deset let přinese ovoce. Musí se začít u mládežnických kategorií a vytvořit skutečně široký model, který vybere hráče a jednotným moderním tréninkovým procesem je bude připravovat.

Za vás hrála pražská Sparta pravidelně Ligu mistrů. Proč to poslední dobou nejde?
Tenkrát mi připadalo, že to je normální a ani to jinak být nemůže. Pak šla sportovní kvalita dolů, trochu bojovali, než si věci sedly pod novým vedením. Byl to proces, kterým prošli úspěšně a teď za Víti Lavičky mi tým přijde velice silný a zdravý. Byla by hrozná smůla, kdyby se tam letos neprobojovali.

S předsedou asociace Miroslavem Peltou jste stále v kontaktu. Co jste říkal na jeho řešení vulgarit na stadionu?
Opatření v přerušování zápasů jsem nepovažoval za šťastné. Řekl jsem mu, že bych to neudělal, ale rozhodl se jinak. To je prostě cesta, která nikam nevede, přinášíte agresivitu z druhé strany, to chce komunikovat a nic jiného. Postupně už to nebylo jenom o tvrdých křídlech fanoušků, šli do toho i normální diváci, kteří ani nevěděli proč a už se rozjela vlna.

Je psychicky náročné dělat předsedu svazu?
Je to čestná funkce, kterou děláte zadarmo, a za to vám nadávají. To samo o sobě není úplně nejšťastnější, nicméně takhle to máme u nás nastavené, ani Hašek neskončil slavně, když se sbalil a utekl. Teď se v nějakém rozhovoru zmínil Petr Čech, že jedna z možností, které ho čekají po skončení kariéry, je funkce předsedy svazu a že by to udělal konečně správně. Třeba se to stane.

Změnil byste vy něco zpětně?
Dopustil jsem se taky několika chyb v komunikaci s médii, s diváky, ale kdo z nás nechybuje.