Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Hráči jej prý přemlouvali, zda by ještě nechtěl pokračovat, když pořád vyhrává. A i sám Pešice připustil, že angažmá u reprezentace přichází na chuť, ačkoliv spíše žertoval.

Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že jednání předsedy fotbalové asociace Miroslava Pelty s Plzní o uvolnění Pavla Vrby, zdá se, znovu uvízla na mrtvém bodě. „Situace je taková, že mi smlouva končí ke konci roku. Nevím, do jakého stádia se dostane jednání o novém trenérovi, ani kdo tady bude dál. Může se stát, že budu dělat třeba něco jiného tady u mužstva dál," řekl sám Pešice.

Jak se vám líbil duel s Kanadou?
Byl to přátelský zápas a tak hodnotím i výkon. Byl přátelský. Můžu být spokojený pouze s vítězstvím 2:0. Optimální to nebylo. Hráči taky trochu podlehli tomu, jak se psalo, že nám Kanada nemůže ublížit. Když pak zjistili, že může, tak už bylo pozdě a nemohli se do toho dostat.

Kde byl podle vás problém?
Hlavně ve středu pole nám chyběli středoví hráči. Kazili jsme přihrávky. Jakmile tam není hráč, který zklidní hru a stopne balon a rozdá to do stran, tak je hra chaotická. Útočníkům se také nechtělo moc atakovat. Bylo vidět, že i proti slabším soupeřům musíte ze sebe vydat všechno. To jsem klukům říkal i v poločase, že pokud nezačnou běhat, tak budou mít starosti. Po příchodu Hořavy se to zvedlo a bylo tam pár akcí. Celkově ale výkon nebyl nic moc.

Důležitým momentem byla jistě Čechova chycená penalta.
Petrovi musíme poděkovat, protože penaltu chytil v důležitém momentu. Ale věřil jsem, že ji chytí. Vzpomněl jsem si na domácí zápas s Maltou, ve kterém taky penaltu chytil.

Bál jste se, v ten moment, že vám Kanaďané pokazí bilanci?
To ani ne, ale obával jsem se toho, že by utkání pro nás bylo mnohem těžší. Když vedete, tak se pochopitelně hraje mnohem lépe. Soupeř by určitě ožil.

O přínosu Tomáše Hořavy už jste mluvil. Ukázal třeba, že alternativou do středu pole je spíš on, než Ondřej Vaněk, o němž se vedly diskuze?
Vaněk byl zraněný, proto střídal, ale řekl bych to takhle. Hořava dnes ukázal, že patří do kádru národního mužstva, že na to má. Jakmile přišel do hry, tak se hra zklidnila. Víc jsme hráli po zemi a kombinovali. Dnes pomohl mužstvu hodně. Byl to od něj dobrý výkon. Příště to zase může být jinak.

Co jste říkal atmosféře na stadionu?
Poděkoval bych olomouckým fanouškům. Byli bezvadní. Tlačili mančaft a pomohli nám k lepšímu výkonu

Jaké máte pocity po posledním utkání?
No jak bych vám to popsal, ten pocit. Možná to bude znít trochu blbě, ale začínám tomu přicházet na chuť. Ale to říkám jen tak na odlehčení. U fotbalu by měla být i trochu sranda.

Slyšel jste, že fanoušci skandovali vaše jméno? Jak vám bylo?
Ani jsem to nepostřehl. Samozřejmě je to hezké. Kdo by to neměl rád. Ale víte, že za čtrnáct dní to může být jinak.

Je tedy ten váš konec definitivní? Někteří hráči vás prý přemlouvali, abyste zůstal, když s vámi vyhrávají.
Uvidíme, co bude dál. Nevím, jak se to bude dál vyvíjet. Situace je taková, že mi smlouva končí ke konci roku. Nevím, do jakého stádia se dostane jednání o novém trenérovi, ani kdo tady bude dál. Může se stát, že budu dělat třeba něco jiného tady u mužstva dál. Nevím. Ale byl bych rád, kdyby se něco objevilo.

Přijal byste třeba místo u nějaké juniorské reprezentace?
Trénoval jsem devatenáctku nebo sedmnáctku. Těžko se to řekne. Záleží to na nabídce. Nikdy se nemá říkat nikdy. Možné je všechno. Asi bych si ale přál zůstat u národního týmu, i když nechci spekulovat o tom kde. To by se ovšem samozřejmě líbilo každému.

Pokud to byl skutečně váš poslední zápas. Jak budete na reprezentaci vzpomínat?
Určitě budu vzpomínat rád. Kluci k reprezentaci přistupovali stejně zodpovědně, jako když tam byl Michal Bílek. S nikým nebyl problém. Přijeli Čech, Rosický i Hübschman. Ukázalo mi to, že kluci, co hrají venku, jsou velcí profíci a věřím, že nám pomůžou i v další kvalifikaci.

Vybaví se vám nějaký konkrétní moment?
Ani tam nic takového nevidím. Přišlo to najednou, že to mužstvo musím vést. Ale protože mám přece jen nějaká léta zkušeností. Tak mi to ani nepřišlo. Naskočíte do rozjetého vlaku a jedete. Když se k tomu vyhraje, tak je to samozřejmě dobré.

Který z těch tří zápasů byl podle vás nejlepší?
Určitě výkon v Bulharsku, pokud budu hodnotit kvalitu výkonu. Tam bylo vidět, že na tyto středně silné soupeře máme. Dokázali jsme tam vyhrát a řekl bych, že jsme byli lepší a měli jsme víc šancí. To hodnotím nejvýš.

Vy jste toho v kariéře prožil hodně. Obohatilo vás angažmá u reprezentace o něco?
Samozřejmě, že mě to obohatilo. Kdy by mě napadlo, že budu trénovat národní mužstvo? Když mě pan Pelta pověřil, tak jsem si říkal, že bych rád uspěl aspoň kvůli té trenérské ješitnosti. Tak snad jsem uspěl.

A kam to angažmá zařadíte?
Klubová soutěž je dlouhodobá. Tady to byly jen tři zápasy. Takže se to těžko porovnává. Ale to, že jsme třikrát vyhráli, budu považovat za úspěch.