A když mu pšenka nekvetla ani loni ve druhé lize, bylo jasné, že jeho angažmá v rodné Olomouci je u konce. Návrh nové smlouvy nepřišel, a tak čtyřiadvacetiletý fotbalista zamířil do druholigového polského klubu Odra Opole, se kterým po podzimu útočí na vysněný postup mezi elitu. „Můj sen je dostat se do Ekstraklasy, to je úplně jiný svět,“ líčí defenzivní záložník v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

Povězte, proč jste zvolil zrovna Polsko?
Měl jsem nějaké nabídky z druhé české ligy, ale lákalo mě zkusit něco jiného. Proto jsem to risknul tak, že jsem odmítl jít s těmi kluby do přípravy a radši jsem absolvoval kemp volných hráčů pod hlavičkou ČAFH, který trénoval Verner Lička. Ten má hodně kontaktů v Polsku, kam mě po pár zápasech doporučil.

Když se řeklo Opole věděl jste, do čeho jdete?
Nevěděl, vůbec! Po dopoledním tréninku na kempu jsme si plácli a druhý den už jsem tam byl. Nebylo to ale nic jednoduchého, protože mě neznali, měli jen doporučení. Jel jsem s nimi na soustředění a musel jsem se ukázat. Měli tam 22 hráčů, takže nikoho moc nechtěli podepisovat, ale odehrál jsem dva zápasy, celkem si povedly. Takže jsme podepsali smlouvu na rok a brzy bychom měli jednat o nové.

V Česku moc informací o druhé polské lize není. Jaká tedy je?
Nevěděl jsem, co od ní čekat, ale kvalitou bych ji srovnal minimálně s vrchem druhé české ligy. Hlavně v Polsku fotbal fakt žije, lidi ho tam žerou, i druhá liga je sledovaná. Každý víkend jsou v televizi až tři přímé přenosy na Polsatu Sport, rozebírá se i ve studiích. O Ekstraklase ani nemluvím, ta jde přes Eurosport a Canal+ do světa. Nemyslím si, že bych šel o krok zpět.

Hned jste začal hrávat?
Právě že ne. Trenér mi říkal, že se mu líbím, ale že ze začátku chce dávat šanci klukům, kteří vykopali postup, protože Opole je nováček. Postoupili dvakrát po sobě a teď jsme zase nahoře. První dvě kola se vyhrála, takže nebylo co měnit, pak se prohrálo a od čtvrtého kola jsem odehrál všechno.

Na své pozici?
Vtipné je, že Verner Lička mě doporučoval jako stopera, protože na kempu ve mně viděl obránce. Ale přišel jsem tam a v rozestavení 4-1-4-1 mě dali na šestku (defenzivního záložníka), kde jsem hrál celý podzim. Takže to svoje. Ale gólů jsem mohl dát víc, padl mi tam jen jeden, byť jsem za něj rád. Na jaře to snad bude lepší.

Pomohli vám zpočátku i nějací čeští spoluhráči?
V létě přišel Vašek Cverna, který v Polsku hraje už za třetí klub, a Slovák Martin Baran. Bylo to pro mě jednodušší, protože jsem si musel v bance založit účet, domluvit se na všem s vedením klubu a podobně, takže s tímhle mi hodně pomohl. Teď už bych si ale vše zařídil sám, půlrok pomohl a polština není těžká.

Jaká je kvalita spoluhráčů? Pro všechny je motivace dostat se výš, nebo jsou tam i spokojení vysloužilci?
Jak kteří, protože my máme starší tým, všichni mají okolo osmadvaceti, devětadvaceti, v jedenáctce jsem nejmladší já. Když teda nepočítám jednoho povinného mládežníka do dvaceti let, u nás konkrétně osmnáctiletého stopera.

Zajímavé pravidlo.
Mají to tak dané a funguje to. Když toho mladého vystřídáte, tak za něj musíte dát opět teenagera. A o soutěž níž musí být v základu takoví hráči hned dva.

Vidíte někoho, v porovnání třeba se Sigmou, kdo by okamžitě mohl naskočit jako kvalitní posila do české ligy?
Těžko říct, protože když porovnám tréninky, tak mi to tempo fakt přijde stejné. Nemůžu říct, že by ta úroveň byla vyloženě o level níž. Máme tréninkové centrum se dvěma hřišti, jednou umělkou, všechno super.

Polepšil jste si finančně?
Oproti Sigmě jsem šel do lepšího, ale nemám nějaký extra velký kontrakt. Neznali mě, musel jsem se ukázat, což se povedlo. Teď kdybych prodloužil, už by to bylo zase o něco lepší. Nicméně platové podmínky v druhé polské lize bych přirovnal k průměru první české ligy. O Ekstraklase škoda mluvit.