„Že jsem zase bez gáže? Už jsem proti tomu imunní," usmívá se defenzivní záložník. Po trablech v ruském Tomsku se pro něj stala terapií reprezentace, kde měl premiéru teprve před měsícem. „Modlil jsem se, aby mě trenér zase pozval a mohl jsem zapomenout."
V rumunské Pandurii mu dlužili za půl roku, nyní je bez peněz zase. Do Ruska přišel v létě a od té doby neviděl jedinou výplatu. Nese to flegmaticky, poslechněte si ho: „Není mi to jedno, ale peníze nejsou všechno. Navíc nám časem mají zaplatit, něco by mělo od gubernátora přijít koncem listopadu."
V týmu roste frustrace a promítá se do výsledků. Tomsk chtěl hrát uprostřed tabulky, místo toho je v lize předposlední. „Někteří kluci začali stávkovat, protože nedostali výplatu i třeba za osm měsíců. Je to k vzteku: trénujete, makáte a nemáte za to ani rubl," líčí Droppa.
Útěk není řešení
Nebylo by řešení ze Sibiře prchnout, Lukáši? „Tím bych si moc nepomohl. Když nehrajete, těžko si pak hledáte nový klub. Takhle mám aspoň šanci, že si mě někdo všimne." Ve smlouvě má klauzuli, může odejít kdykoliv.
Zatím se na to upovídaný Moravák nechystá: v Rusku nabírá fůru zkušeností a potkává hvězdy. Kazaň má Alexe Songa, někdejšího záložníka Barcelony, a našlapanou soupiskou se chlubí i další týmy včetně lídra Spartaku Moskva či druhého Petrohradu.
Tomsk je pro Droppu další kapitolou v kariéře fotbalového dobrodruha. Tak třeba… Naštvalo vás prudké ochlazení v posledních dnech? Vězte, že na Sibiři je mnohem hůř, tamní zima je proslulá. „Naposledy jsme hráli v minus dvanácti stupních," vypráví Droppa. „Pak měl být mač s Grozným, ale radši jsme si prohodili pořadatelství. U nás bylo minus 27, zato pod Kavkazem mají jen zhruba minus 5."
Na hřišti naštěstí neusínal
A co cestování v největší zemi světa? „Nic hrozného. Kluci z KHL musí zvládnout klidně desetihodinové rozdíly, musím se s tím porvat taky."
Se změnami časových pásem (v Tomsku je o šest hodin víc) problémy nemá, snad jen… „Když jsme v pátek večer před zápasem s Norskem nastupovali na rozcvičku, říkal jsem ostatním: Pánové, v tuhle dobu už v Rusku spím jako nemluvně."
Zmíněnou partii zvládl v pohodě, na place neusínal. Trable měl až ke konci, kvůli křečím musel střídat. Za měsíc totiž dobrovolně zhubl o čtyři kila a tělo se s tím ještě nestačilo srovnat. „Takovou váhu jsem měl naposledy někdy v dorostu."
Kila shazoval čistě kvůli sobě, chtěl být blíž další pozvánce do reprezentace. „Trenér Jarolím mi vůbec nic neříkal, šel jsem do toho ze své vůle, abych byl co nejlépe připravený."
Droppův účet je připravený na dlužné výplaty. Kdy dorazí?
Také čtěte: Ze Sibiře do reprezentace. Je to trochu pohádka, připustil Droppa