"Smutná zpráva z Plzně. Upřímnou soustrast celé rodině. Pana Čalouna jsem si moc vážil. Mezi mým 10. a 14. rokem jsem k němu chodil každé pondělí na speciální brankářské tréninky, které mě moc bavily, a naučil mě hodně věcí. Čest jeho památce," napsal Čech na facebook.

Fotbalový elegán a džentlmen svedl ve své kariéře spoustu velkých vítězných zápasů, statečně se pral i se zákeřnou nemocí, aby jí nakonec v nerovném boji podlehl.

Josef Čaloun začínal s fotbalem doma v jihočeské Zlivi, kde v patnácti letech chytal za muže v I. A třídě. Později přešel do Dynama České Budějovice. Na vojně hrál za Duklu Tábor, a když svlékl zelené sukno, přestoupil do prvoligových Pardubic. Další jeho fotbalové i životní kroky vedly v roce 1970 do Plzně, kde oblékal dres Škodovky dlouhých čtrnáct sezon. Plzeň se stala jeho osudovým městem.

V sedmdesátých letech patřil k nejlepším fotbalovým gólmanům v Československu, dva roky byl členem olympijskému týmu Československa, kterému v kvalifikaci pomohl k účasti na hrách v Moskvě. V barvách plzeňské Škodovky nastoupil v památných duelech Poháru vítězů pohárů proti slavnému Bayernu Mnichov.

Josef Čaloun neopustil branku ani po skončení ligové kariéry. Přestoupil do týmu krajského přeboru do Svéradic a postoupil s ním až do třetí nejvyšší soutěže. Za svéradické béčko nastupoval občas ještě ve svých čtyřiašedesáti letech.

Dlouhá léta se věnoval výchově a přípravě brankářů ve Viktorii Plzeň včetně svého syna Michala, kerý chytal nejvyšší soutěž v dresu Viktorie Plzeň, pražské Sparty a Hradce Králové.

Jako trenér gólmanů prvoligového A mužstva Viktorie zažil Josef Čaloun i atmosféru zápasů Ligy mistrů. Později trénoval brankáře divizního Senka Doubravka.