Roboty se odlepí od země a vydávají se ke stožáru.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
Tiskové konference se někdy mohou odehrávat i uprostřed polí.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
Zde na poli u Libomyšle na Berounsku není nic kromě elektrického vedení. A o něj právě jde. Jeho zvláštností je, že je dlouhodobě odstavené, a tedy bezpečné pro experimenty.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
V hlavní roli jsou tyto drony. Výzkumníci z ČVUT je naprogramovali a vybavili tak, aby sami dokázali kontrolovat stav elektrického vedení.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
Odborníci z katedry kybernetiky pouze drony odstartují pomocí povelu z notebooku, dál už si stroje poradí samy.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
Díky senzorů, a kamerkám vědí, z jakého úhlu nejlépe nalétávat a odkud pořizovat snímky.
Zdroj: ČVUT
Zajímají je především izolátory, Těch se na 14 tisících elektrických stožárů v Česku nachází 760 tisíc, takže nějaká pomoc stroje rozhodně přijde vhod. (Fotku pořídil právě dron.)
Zdroj: ČVUT
Vedoucí skupiny Multirobotických systémů na ČVUT Martin Saska ukazuje, senzory, kameru či komunikační diody, kterými dron osázeli, aby mohl fungovat samostatně, bez zásahu člověka.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
Drony ovládané člověkem jsou vývojově primitivnější, než ty autonomní. U Libomyšle používají výzkumníci ovladače jen tehdy, pakliže chtějí roboty nasměrovat přítomným fotografům a kameramanům přímo před jejich objektivy.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
Následuje ukázka ovládání dronů předem danými gesty.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
Sepjaté a zvednuté ruce nad hlavou například přiměly dron vystoupat do výšky.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
Dron také umí následovat technika na stožár.Sleduje, kam stoupá a ve vzduchu stoupá s ním.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
Pracovníci firmy ČEPS sledují na notebooku snímky, které jim právě létající robot posílá od stožáru.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
Václav Škréta z oddělení údržby ve firmě ČEPS (zcela vlevo) říká, že kontrola drony bude bezpečnější, rychlejší i levnější.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
Létající roboty z ČVUT vypadají už nyní velmi inteligentně a samostatně. Vědci ale zdůrazňují, že k finálnímu výrobku na trhu to bude trvat ještě tři až pět let.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová
Nyní jde pouze o výsledek základního výzkumu. Převést do výroby už musí drony průmysl. „A ten má obvykle za vědou zpoždění kolem pěti roků. Protože udělat z experimentu stoprocentně fungující produkt je velmi náročné,“ vysvětlují výzkumníci.
Zdroj: Deník/Zuzana Hronová