Gregor Johann Mendel, pastel podle fotografie
Zdroj: se svolením Moravského zemského muzea
Zdroj: se svolením 3D Ateliéru ústavu archeologie a muzeologie FF MU
Rukopis
Zdroj: se svolením Jiřího Salika Slámy
Augustiniánské opatství na Starém Brně, litografie: Carl Winkler
Zdroj: se svolením Moravského zemského muzea
Areál Augustiniánského opatství v Brně. Augustiniáni se do něj přestěhovali v roce 1783. V zahradě opatství prováděl Gregor Johann Mendel své pokusy
Zdroj: se svolením Petra Jana Juračky
Mendelův včelín vybudovaný podle jeho návrhu v roce 1871. Mendel v něm pečoval až o padesát včelstev a usiloval o kontrolované křížení včel. Stavba je díky citlivé rekonstrukci zachovaná v původní podobě
Zdroj: se svolením Zdeňka Vošického
Mendel používal několik mikroskopů. Ten s největším rozlišením je mosazný, monokulární a má tříramenný stativ s šestidílným objektivem. Byl sestrojený ve Vídni v roce 1831 v dílně Simona Plössla. Výroba trvala tři roky
Zdroj: se svolením Petra Jana Jurečky
Neprodyšný oblek, rukavice a rouška jsou základními ochrannými pomůckami při zkoumání starobylé DNA. Zabezpečují ji před kontaminací geny soudobých výzkumníků
Zdroj: se svolením Petra Jana Jurečky
Opatrné vyzvedávání rakve s ostatky Gregora Johanna Mendela z hloubky 2,5 metru. Nejvíce poškozenou část rakve archeologové zabalili do plastové fólie (dole)
Zdroj: se svolením Hynka Adámka
Na rozdíl od dolní části těla zůstala Mendelova lebka výborně zachovalá. Byl vytvořen také její digitální model, který poslouží dalším výzkumům
Zdroj: se svolením Petra Jana Jurečky
Genetická laboratoř ve Středoevropském technologickém institutu Masarykovy univerzity (CEITEC), kde probíhaly práce na sekvenci genomu Gregora Johanna Mendela
Zdroj: se svolením Petra Jana Jurečky
Česká vědecká stanice Gregora Johanna Mendela (nahoře) byla vybudována v letech 2005–2007 na severním pobřeží ostrova Jamese Rosse. Jde o antarktickou stanici s letním provozem, jejím majitelem je Masarykova univerzita Brno
Zdroj: se svolením Masarykovy univerzity Brno
Poštovní známky – Gregor Mendel byl poprvé vyobrazen na šedesátihaléřové poštovní známce v Československu roku 1965 v nákladu 16 920 000 kusů. V roce 1984 si stoleté výročí Mendelova úmrtí vydáním známky připomněly Vatikán, Rakousko a Německo. V Česku vyš
Zdroj: se svolením Jiřího Salika Slámy
Planetka Mendel obíhá kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem. Poprvé ji v roce 1980 pozoroval Antonín Mrkos na jihočeské observatoři Kleť. Planetka má průměr asi devět kilometrů
Zdroj: se svolením Hvězdárny a planetária Brno
Měsíční kráter Mendel o průměru 138 kilometrů leží na odvrácené straně Měsíce, která je z velké části pokryta impaktními krátery. Je na okraji velké struktury Mendel-Rydberg, již objevila sonda Lunar Prospector v roce 1998
Zdroj: se svolením Hvězdárny a planetária Brno