Vědkyně Iva Mozgová vede v Biologickém centru Akademie věd vlastní výzkumnou skupinu, která se zaměřuje na genetickou úpravu rostlin.
Zdroj: se svolením Jany Platichové
Vědci z Biologického centra Akademie věd upravili chmel otáčivý s použitím technologie molekulárních nůžek. Za svůj první cíl si vybrali gen pro enzym zajišťující výrobu listových barviv. Jeho vypnutí je totiž na rostlině ihned vidět.
Zdroj: se svolením Tomáše Kocábka
Rostlina chmele otáčivého (vlevo) a experimentální rostlina s upraveným genem. Upravit se u něj dá i větší míra léčivých látek. Na světě by tak bylo zdravé pivo.
Zdroj: se svolením Tomáše Kocábka