Cesta do Evropy tedy byla dlouhá a dobrodružná. Přes Orient až ke břehům Středozemního moře a až na konci 15. století se objevuje v Itálii. Ale po celou dobu měla punc něčeho vzácného a rozhodně to nebylo obyčejné koření pro každého. Zvaná též královská rostlina, v antice se podávala na stolech králů – basileur znamená v řečtině král, a už tedy víme, kterak bazalka ke svému názvu přišla.

Ve starobylém Řecku se bazalka v plném květu darovala na znamení obdivu a lásky. Bazalka také sloužila během pohřebních rituálů, a to hlavně ve starověkém Egyptě. A také jako spousta jiného koření nesloužila pouze pro potěchu duše, ale i těla – léčila bolesti žaludku a nevolnost. Odpuzuje hmyz.

Tak jako u spousty jiného koření, ani bazalky neexistuje pouze jeden druh, ale jsou jich desítky, a tak ji můžete potkat v kuchyních celého světa a vždycky je poněkud jiná, tak aby zapadla do chutí místních pokrmů. V Thajsku používají například thajskou fialovou bazalku, jiná je bazalka používaná v Orientu či Itálii nebo Španělsku.

Největší odborníci jsou však pochopitelně Italové: jiný druh bazalky doporučují k přípravě pesta a jiný zase k přípravě pizzy (tato má mnohem větší listy). K přípravě pesta (neboli pistou ve Francii) se používá bazalka janovská a spolu s česnekem, olivovým olejem a piniovými ořechy se drtí na hrubší pastu. Bazalce to nejvíce sluší v jednoduchých pokrmech, v salátech spolu s rajčaty a mozzarellou, dochucuje pizzu.

Nejlepší je čerstvá

Posypat bazalkou můžete například grilovanou zeleninu, kuřecí maso či ryby. V cukrařině se používá hlavně ve formě bazalkového cukru (vznikne pouhým rozmixováním cukru a lístků bazalky), kterým stačí posypat nakrájené ovoce. Výborně se hodí k ananasu, mangu, jahodám, melounu, citrusům, ale i mandlím či medu. Bazalka se může přidávat i do smetanových krémů, možná jste již ochutnali citronové tartaletky s bazalkovým krémem.

Nedoporučuje se moc tepelně upravovat, přidává se tedy až na konci vaření. Bazalka je vždy nejlepší čerstvá, což nepředstavuje žádný problém, dá se celkem dobře pěstovat za oknem, vyžaduje pouze více slunce. Pokud vám bazalka zbude, stačí ji posekat a zamrazit s trochou olivového oleje. Prodává se i v sušené formě, nicméně v této podobě je do salátů nevhodná, ale ke kořenění tepelně upravených pokrmů určitě postačí.

Text: Renata Dvořáková

Minestrone alla genovese

Suroviny: 
100 g bílého zelí, 50 g předem namočených fazolek, 2 brambory, 2 mrkve, 2 pórky, 2 rajčata, 1 řapík celeru, 2 malé cukety, 1 cibule, 1 stroužky česneku, hrst petrželky, 1/2 šálku olivového oleje, 150 g špaget nalámaných na malé kousky, 2 lžíce pesta, sůl, strouhaný parmazán

Postup: Zeleninu a bylinky očistíme a nadrobno nakrájíme. Ve velkém hrnci přivedeme k varu 2 litry vody. Přidáme fazolové boby, zeleninu a bylinky. Snížíme teplotu a přikryté vaříme necelou hodinu. Občas promícháme. Brambory rozmačkáme vidličkou, aby polévka zhoustla. Když je zelenina vařená, přidáme špagety a vše vaříme tak dlouho, dokud nejsou vařené. Vmícháme pesto a osolíme. Rozdělíme na talíře a podáváme s trochou olivového oleje a se strouhaným parmazánem.