Už Pepek námořník věděl, že špenát je bohatým zdrojem zdraví prospěšných látek. Nicméně se mýlil v tom, že jde o železnou bombu, díky které vám narostou svaly. Zhruba 100 gramů syrového špenátu ve skutečnosti obsahuje 3 miligramy železa, což je asi tak stejné množství, které najdete v kdejaké listové zelenině. Špenát nicméně do těla dodává i jiné látky, a to například kyselinu listovou, vlákninu, vitaminy B6, C a K nebo beta-karoten. Mnozí lidé jej oceňují i kvůli obsahu zeaxantinu, látce s vysokou antioxidační aktivitou. Ta dále významně podporuje zdraví očí.

V tradiční české kuchyni najdete špenát zejména jako náplň masa nebo jako jeho přílohu, přitom se s ním dá vymyslet mnohem víc. Hodí se k jakémukoliv masu včetně ryb, do polévek, do kynutého slaného pečiva či zeleninových směsí k zapečení. Italové jej milují na těstovinách, v Americe jej přidávají do smoothie, v Asii na něj zas natrefíte v kombinaci s vývarem, vejcem a ramen nudlemi. Chuťově funguje i s obilovinami nebo luštěninami a také syrový v salátech, zvlášť spolu s kozím či plísňovým sýrem, jahodami nebo třeba pečenou dýní. Inspiraci se prostě meze nekladou, takže se rozhodně vyplatí mít alespoň jedno balení vždy po ruce.

Abyste docílili zaručeně lahodného výsledku, dbejte na kvalitu produktu a vyvarujte se mraženým kašovitým směsím. Čerstvý špenát by měl být středně až tmavě zelený, svěže vypadající a bez mazlavých částí, které signalizují počínající hnilobu. Skladujte ho v uzavřeném plastovém sáčku v chladničce, a to nejdéle asi čtyři dny. Před uložením do ledničky špenát neumývejte – vlhkost totiž způsobí, že se rychleji zkazí. Syrový špenát chutná jemněji, ale jakmile ho vaříte, získá svoji typickou chuť, kterou někteří popisují jako „kovovou“. Pokud chcete, aby si zachoval co nejvíce svých živin, jezte ho v syrovém stavu, anebo jen zlehka podušený či blanšírovaný.

Věděli jste, že…
Špenát je perského původu. Do Evropy se dostal až ve 12. století, kdy se mezi lidmi rozšířila zpráva, že jde o bylinu „pro dobré zdraví“. V souvislosti se špenátem se často užívá název „Florentine“, a to zejména ve francouzských receptech, což někteří pokládají za důkaz, že se jednalo o oblíbenou zeleninu královny Kateřiny Medicejské. Ta jej v 16. století představila francouzskému dvoru, kde pak jakékoliv pokrmy se špenátem nazývali „Florentine“ na počest královnina italského původu.

RECEPTY

Jahodovo-špenátový salát s plísňovým sýrem
Pro 4 osoby, 15 minut, bez masa a bez lepku

Suroviny: 500 g čerstvého baby špenátu, 350 g čerstvých jahod, 200 g sýra gorgonzola, 100 g loupaných vlašských či pekanových ořechů; NA ZÁLIVKU VINAIGRETTE: 3 lžíce bílého vinného (či jablečného) octa, 100 ml jemného olivového oleje, 1–2 lžíce medu, sůl a pepře dle chuti

Postup: Omyjte a nakrájejte jahody na měsíčky. Smíchejte ho s omytým a okapaným špenátem a sýrem gorgonzola, který jste si předem rozdrobili na menší kousky. Ořechy pokrájejte nahrubo silným nožem a se solí a pepřem přidejte ke zbytku salátu. Na zálivku v misce promíchejte balsamikový ocet s medem a pomalu přilévejte olivový olej. Dochuťte kořením a nalijte na salát těsně před podáváním.

Kuřecí prsa plněná špenátem a ricottou
Pro 4 osoby, 1 hodina, bez lepku

Suroviny: 4 prsní kuřecí řízky, 150 g ricotty, 200 g baby špenátu, 3 stroužky česneku, 100 g sušených rajčat v oleji (nemusí být), kůra a šťáva z půlky citronu, olivový olej na opékání, sůl a pepř dle chuti, opečené brambory nebo salát k podávání; NA DIP: 1 balení zakysané smetany, 1 stroužek česneku, sůl dle chuti, pár snítek pažitky nebo kopru (nemusí být)

Postup: Předehřejte troubu na 200 °C. Dejte do malého kastrůlku vařit vodu, a jakmile začnou bublinky plavat vzhůru, vsypte špenát. Blanšírujte asi minutu, přelijte přes síto a ihned zchlaďte ledovou vodou. Rozehřejte v pánvi trochu oleje a opékejte na něm pár sekund česnek. Vyjměte ho a v misce smíchejte se solí, pepřem, ricottou, nakrájenými sušenými rajčaty, citronovou šťávou a kůrou, parmazánem a špenátem, který jste si pokrájeli na menší kousky. Na pánvi se zbylým česnekovým olejem krátce opečte osolené kuřecí řízky z obou stran. Vyjměte, uprostřed nařízněte a rovnoměrně naplňte sýrovou náplní. Připravené masové balíčky vložte do zapékací mísy s olivovým olejem a dejte péct asi na 15 minut. Mezitím si s trochou soli utřete česnek na dip. Rozmíchejte ho v zakysané smetaně, dochuťte solí, je-li třeba, a bylinkami. Plněná prsa podávejte s dipem, opečenými bramborami nebo salátem.

Gnocchi se sýrem, špenátem a žampiony
Pro 4 osoby, 30 minut, bez masa a bez lepku

Suroviny: 500g balení gnocchi, 450 g žampionů, 125 g špenátu, 200 g krémového smetanového sýra (např. Lučiny), 2 lžíce másla, 5 stroužků česneku, pepř a sůl dle chuti, malá hrst šalvějových lístků, petrželka k podávání

Postup: Gnocchi uvařte podle návodu na obalu. Slijte je a šálek slité tekutiny uchovejte. Mezitím na pánvi rozehřejte máslo a opečte na něm česnek. Po chvíli přidejte pokrájené a očištěné žampiony a míchejte asi 3 minuty. Přidejte špenát, koření a šalvěj a opékejte, dokud špenát nezvadne a houby nezměknou. Nakonec vlijte odloženou vodu a smetanový sýr. Chvíli povařte, aby směs získala požadovanou hustotu. Nakonec smíchejte s gnocchi a podávejte posypané petrželkou.

Zapečená makrela s kaší a jarní zeleninou
Pro 4 osoby, 35 minut, bez lepku

Suroviny: 2 větší uzené makrely, 400 g baby špenátu, 1 pórek, 200 g mraženého hrášku, 300 g brambor typu B, 100 g másla, 300 ml mléka, 1 balení zakysané smetany, 4 lžičky dijonské hořčice, sůl a pepř dle chuti

Postup: Nejprve si připravte kaši. V osolené vodě uvařte brambory doměkka, slijte je a rozmačkejte spolu s máslem a mlékem na kaši. Dochuťte kořením. Troubu předehřejte na 190 °C. Uzenou makrelu zbavte kůže a kostí a roztrhejte ji vidličkou na menší kousky. Zakysanou smetanu smíchejte v rendlíku s hořčicí a špenátem a zahřívejte, dokud špenát nezvadne. Pak přidejte rybu, hrášek, pórek a dochuťte solí a pepřem. Obsah přesuňte do zapékací formy a navrch poklaďte bramborovou kaši. Pečte asi 10 minut, dokud povrch nezezlátne.