Předchozí
1 z 2
Další

Letos by celkové prodeje sektu v ČR mohly přesáhnout 18 milionů lahví, čím by byl dosažen či pokořen historický rekord z roku 1999, kdy se mohutně zapíjel příchod nového tisíciletí. Pokud jde o chuť, jsou Češi jiní než zbytek Evropy. Pijí především „demíčko“, tedy polosuchý sekt. A jsme patrioti: čtyři pětiny sektů jsou domácí produkce. Deník pro vás připravil malý průvodce světem bublinek.

Sekt, šampaňské či frizante. Jaký je v tom rozdíl?

Sekt
Je šumivé víno, jehož bublinky (CO2) vznikají druhotným kvašením. To může probíhat buď v lahvi (pak mluvíme o metodě traditionnelle), nebo druhotné kvašení probíhá v nerezových ocelových tancích (tzv. metoda charmat). V různých zemích se sektu říká jinak (viz perličky o sektech).

Zajímavost: Podle českého zákona musí sekt zrát minimálně 6 měsíců, než je uveden na trh. Ze šumivého vína (na rozdíl od „normálních“ tichých vín) se u nás musí platit spotřební daň. Z litru šumivého vína náš producent státu odvede 23,40 Kč.

Šampaňské
Toto označení mohou nést pouze šumivá vína vyráběná ve francouzské oblasti Champagne--Ardenne. Výroba je povolena ze tří odrůd: Rulandské modré, Chardonay a Pinot Meunier (česky Mlynářka).

Frizante
Jemně perlivé víno, s nižším obsahem alkoholu, původem z Itálie. Pod nižším tlakem se plní do lahví. V poslední době si ho oblíbili i čeští vinaři, protože se v tomto případě – na rozdíl od sektu – z tohoto vína spotřební daň neplatí.

OZNAČENÍ SEKTU PODLE OBSAHU CUKRU

brut nature – pod 3 gramy cukru na litr
brut – do 15 gramů cukru na litr
extra dry – 12 až 20 gramů cukru na litr
sec – 17 až 35 gramů cukru na litr
demi-sec – 33 až 50 gramů cukru na litr
doux – nad 50 gramů cukru na litr

10 perliček o sektu

Lahev musí něco vydržet
Lahve pro sekt mají obvykle tlustší sklo kvůli tlaku uvnitř, který musí bez problému vydržet. „Uvnitř lahví je tlak až pět atmosfér, což je přibližně dvojnásobek tlaku v pneumatikách osobních vozů,“ upozorňuje David Král, hlavní someliér značky Bohemia Sekt. I proto nemohou být lahve pro sekt z recyklovaného skla, pak by mohly mít malé praskliny.

Tajemný původ bublinek
Bublinky se ve sklence sektu netvoří jen tak, vznikají zejména na drobných nedokonalostech na povrchu sklenky. Někteří výrobci sektových sklenek proto záměrně vytvářejí drobné zářezy, nebo body pro trvalé a rovnoměrné perlení. Méně kvalitní šumivá vína poznáte podle velkých bublinek, které rychle mizí, vysoce kvalitní sekty mají naopak bublinky velmi malé a perlí velmi dlouho.

Bílý nebo červený?
I z modrých hroznů může vzniknout bílý sekt. „Barvu základnímu vínu dodávají totiž slupky. Pokud není šťáva z hroznů se slupkami v kontaktu, vznikne tak zvaný „klaret“, který si uchová světlou barvu. Takovým sektům se říká „Blanc de Noirs“, tedy „bílý z modrých“, říká someliér David Král.

Česká stálice, česká tradice
Na Silvestra si dle loňského průzkumu společnosti IPSOS otevře lahev šumivého vína 9 z 10 Čechů. Tradiční českou „bohemku“ pak volí hned 84 % těch, kteří se rozhodnou pro bublinky.

Miliony bublinek v každé lahvi
Francouzský vědec Gérard Liger-Belair z univerzity de Reims Champagne-Ardenne díky složitým výpočtům zjistil, že v jedné sklence sektu vznikne přibližně jeden milion bublinek.

Není šumivé jako perlivé
Sekty nejsou syceny CO2 tak jako například některé sladké nápoje nebo minerálky. U šumivých vín vznikají bublinky díky druhotnému kvašení – do základního vína jsou přidány kvasinky a takzvaný tirážní likér, což je směs vína a cukru. „Kvasinky cukr rozkládají na alkohol a oxid uhličitý, právě díky němu nám sekt krásně perlí. Pokud je víno označeno jako „perlivé“, pak CO2 pochází sice také z druhotného kvašení, ale oproti šumivému vínu má nižší tlak a jiný uzávěr, pokud by se bublinky do vína dostali jinak nežli druhotným kvašením, poznáte ho dle označení "perlivé víno sycené CO2,“, vysvětluje David Král.

Dáte si pezsgő?
Označení sekt je pro šumivá vína tradičně používáno v České republice, na Slovensku a v Německu. Řada zemí má svá specifická označení pro své vlastní druhy, Francouzi například crémant či mousseux, Španělé cavu, Portgualci espumante, Italové prosecco či asti, Maďaři pezsgő.

Metoda tvoří charakter
Sekty mohou být vyráběny různými metodami. Tou náročnější je tradiční metoda, při které sekt kvasí přímo v lahvi. Pro výrobu lehčích a svěžejších sektů se využívá Charmatova metoda, tedy kvašení v nerezových tancích. „Délka ležení na kvasinkách má vliv na ušlechtilost a plnost sektů – čím déle, tím lépe,“ říká David Král.

Začíná to hroznem
V jedné 750ml lahvi je šťáva přibližně z 1–1,5 kg hroznů, podle metody lisování. Odborníci pak odhadují, že průměrně je na každou lahev třeba 600 až 800 jednotlivých bobulí v závislosti na jejich velikosti.

Sekty frčí na celém světě
Největšími konzumenty šumivých vín na světě jsou Němci, dále pak Rusové a Američané. Naopak největšími výrobci jsou Italové, následovaní Francouzi a Němci. „V České republice se aktuálně vypije přes osmnáct milionů lahví sektů,“ uvádí David Král.

Recepty na koktejly

Copenhagen Beauty
Drink od českého barmana Jana Tresky, který zvítězil na světovém koktejlovém šampionátu

Budete potřebovat:
7–8 cl Bohemia Sektu Prestige brut
4 cl Gordon’s Ginu
2 cl malinového likéru Monin
1,5 cl bezinkového sirupu Monin
1 cl čerstvé limetkové šťávy
1,5 cl čerstvého vaječného bílku

Jak na drink
Všechny ingredience řádně prošejkrujeme a přecedíme přes jemné sítko do vychlazené sklenice, kde máme již připravený sekt. Drink díky tomu utvoří krásnou pěnu, není třeba dále promíchávat, protože směs je těžká, sama padá dolů a bublinky z šumivého vína ji zase vynášejí zpět. Zároveň pěna bublinky v drinku podrží, stejně jako to můžeme pozorovat například u piva.

Hladinu drinku ozdobíme jemně namletým prachem z malin a zastříkneme éterickými oleji z pomerančové kůry. Celý drink pak ozdobí větvička rozmarýnu, lyofilizované maliny a pomerančová kůra na stopce skleničky.

Mimosa 

Budete potřebovat:
10 cl čerstvě lisované pomerančové šťávy
Sekt

Jak na drink:
Do klasické sektové sklenky nalijte 10 cl chlazeného Bohemia Sektu demi sec. Dolijte čerstvě vylisovanou šťávou z pomerančů, pokud ji máte k dispozici. Pro zachování osvěžující chuti musí být vše dobře vychlazené. Nepoužívejte levné pomerančové džusy, které mohou být dochucované, slazené či mohou mít menší koncentraci. Tradiční koktejl, kterým je Mimosa, si zaslouží jen to nejlepší. Sklenku můžete ozdobit kudrlinkou z oloupané kůry pomeranče.

Tančící brusinky

Budete potřebovat:
Sekt
Sušené brusinky

Jak na drink:
Přípravu zvládne opravdu každý. Nejprve doporučujeme propláchnout sušené plody vlažnou vodu, aby se zbavily mastného povlaku. Ten sice zabraňuje jejich slepení, ale mohl by ulpět na povrchu skleničky a pokazit tak výsledný vizuální efekt. Poté nalijte do sklenky typu flétna sekt a postupně do něj vhazujte brusinky, aby vám tolik nepěnil. Na závěr se můžete kochat krásným tanečním představením výsledného drinku.

Kir Royal

Budete potřebovat:
Sirup nebo likér z černého rybízu s vysokým obsahem ovocné šťávy
Sekt

Jak na drink:
Na dno sklenky odměřte 1,5 cl sirupu. Po skle dolijte sektem pro zachování perlivosti nápoje a opatrně vložte míchátko. Před podáváním koktejl jemně promíchejte, aby se propojily chutě sirupu a sektu.

Fragolini 

Budete potřebovat:
Jahodové pyré s obsahem ovoce minimálně 50 %
Čerstvé jahody
Napichovátko
Sekt

Jak na drink:
Na dno skleničky odměřte 1,5 cl jahodového pyré. Sklenici dolijte po skle sektem, aby si drink zachoval co nejvíce bublinek. Doplňte napichovátkem s čerstvou omytou jahodou – ne rozmraženou či kompotovanou, ta by zkazila osvěžující dojem celého koktejlu. Při podávání opatrně a pomalu promíchejte, chuť sektu a pyré se jemně propojí, aniž by nápoj přišel o bublinky. Sklenku lze přizdobit čerstvými jahodovými lístky.

Kdo naučil Čechy dělat sekty?

„Francouz z Teplic“
Sekty se na našem území vyrábějí už 140 let, opravdový rozmach výroby ale nastal až ve 40. letech 20. století. A stojí za ním francouzský rodák Louis Girardot. Vinař se zkušeností z firmy Moët & Chandon odešel během druhé světové války na území Československa. Nejprve se usadil v Šanově u Teplic, kde vybudoval první sklep na výrobu sektů. Mimo jiné tvrdil, že Česko leží na 49. rovnoběžce, tedy ve stejné poloze jako jeho rodný kraj Champagne.

Girardot u Teplic sice se svoji manželkou přežil válku, ale nikoliv rok 1949, kdy byl jeho sklep znárodněn. Girardot byl vzápětí  jako odborník povolán do Starého Plzence, kde položil základ výroby sektů v ČSR. Mimo jiné při výrobě používal stejné kvasinky jako v Champagne. Z jeho rad žili naši odborníci ještě dlouho poté. Girardot odešel z komunistického Československa v roce 1953 a vrátil se do Francie, kde za pár let tragicky zemřel. Vlivem nemoci ohluchl a srazila ho tramvaj, kterou neslyšel. Na jeho počest se i dnes ve Starém Plzenci vyrábí stejnojmenný sekt.