Jaká je vaše první vzpomínka na nějakou sladkou dobrotu?
S nadsázkou by se dalo říct, že to bude vzpomínka na jesle, kde jsem si hrála s plyšovou opičkou, která držela banán. Bylo to až později, když jsem poprvé ochutnala prababiččiny zázvorničky. Milovala jsem je, a proto jsem jich vždycky snědla tolik, že mi pak bylo zle.

Pamatujete si, co dalšího vám pekly babičky, když jste byla malá?
Zažila jsem dvě babičky a jednu prababičku, a ty, jak to tak u babiček bývá, pekly rády a nesmírně jim to šlo. Babička z Ostrohu dělala mou oblíbenou tříbarevnou buchtu. Babička ze Strážnice pekla zas pověstně skvělou prošívanou deku, prababička ve Skalici uměla ty zmíněné zázvorničky. Vždycky mi od nich všechno chutnalo, ostatně, já sladké ráda, tak mě ani nemusely přemlouvat.

Naučila jste se něco od babičky nebo od své maminky, co teď pečete svým dcerám?
Já už se naučila vařit sama ve škole. Pravda ale je, že když jsem potřebovala poradit s přípravou menu pro své partnery nebo teď manželovi, vždycky jsem volala babičce do Strážnice. Ta mě trpělivě naučila své recepty, ze kterých čerpám dodnes a které bych jednou ráda předala svým dcerám. 

Už holky pomáhají v kuchyni?
Ano, už dávno! Nejraději samozřejmě s pečením. Rády zdobí, míchají, přidávají suroviny. Zvu je k sobě do kuchyně ráda. Kromě toho, že se něco naučí, s nimi strávím čas zase trošku jinak.

Ve společnosti už nějaký čas koluje termín „biomatka“, kterým se označují ženy, které kupují biopotraviny a rády sebe i svou rodinu stravují alternativními surovinami. Jak tento termín vnímáte vy?
Možná i já jsem svým způsobem „biomatka“, i když u nás je to podle nálady a chuti. V případě mladší dcery je to nutnost – ona nemůže živočišné mléko, tak ho nahrazujeme rostlinným. Výborné je třeba mandlové nebo kokosové. Klasickou bílou mouku také občas vyměním za špaldovou, celozrnnou nebo žitnou. A když nemám zrovna cukr, použiju při pečení med nebo datlový sirup. Se surovinami si hraju. Důležité je se řídit heslem „všeho s mírou“.

A co pečete nejčastěji?
Rozhodně muffiny! Dcery na ně nedají dopustit a často si je nosí i do školky a školy nebo na různé dětské akce. 

Co mají rádi dospělí u vás v rodině a okolí?
U dospělých je to jinak. U nás se často scházejí přátelé kvůli jídlu. Manžel výborně vaří a rád své kamarády hostí. Já dostanu za úkol prostřít, upéct sladké a maximálně připravit přílohu. Z našich večírků jsem vypozorovala, že každému chutná něco jiného. A tak zkoušíme a ochutnáváme stále nové a nové recepty. 

Můžete doporučit nějaký podnik, kde podle vás pečou na jedničku?
Dokonalé dorty chodím už deset let mlsat do pražské kavárny Cafe-cafe a také si tam celou dekádu objednávám jedno a to samé – Schwarzvald. To je můj věčný favorit. Možná až tam jednou v neděli zavítáte, potkáte mě tam i s ním.