Gordon Ramsay, Nigella Lawson anebo Jamie Oliver. Tyto kuchařské celebrity a další šéfky a šéfové z Velké Británie rozpoutali kulinární revoluci. Jejich slavné pořady přivedly miliony lidí na chuť kvalitnímu jídlu a zpět k vařečkám a hrncům. I soutěžní MasterChef má pas země Jejího Veličenstva.

Stejně tak se v BBC zrodilo i nejslavnější cukrářské televizní klání The Great British Bake Off, voňavá reality show, jež má na kontě už čtyřiadevadesát epizod! A navíc osmadvacet speciálních dílů. V dobách její největší slávy ji sledovalo na ostrovech až deset milionů diváků a její formát byl přeprodán do třiatřiceti zemí světa. Nyní se její české verze dočkali tuzemští diváci.

Peče celá země je soutěžním kláním, ve kterém neteče krev, ale maximálně smetana nebo máslo. Ač se jedná o reality show, v níž může být uděleno pouze jedno zlato, není vystavěna na rivalitě. Prý ji cukráři nemají v krvi. Anebo na to má nějaký vliv, že hrstka soutěžících, devět žen a tři muži, jsou hlavně nadšení amatéři? Na jejich výtvorech to nebude znát, protože do Peče celá země se zjevně přihlásili samí mistři svého vypečeného koníčku. A aby ze sebe jednotliví soutěžící mohli vydolovat každou špetku talentu, je Pečení vystavěno s jistou dávkou záludností.

Hvězdní porotci

Tucet účastníků soutěže, kterou moderují Tereza Bebarová s Václavem Koptou, se v každém dílu musí poměřit s trojicí zadání. V osobní výzvě prezentují své umění na výtvorech, které si mohli natrénovat doma. Technickou výzvu pak pro jednotlivé frekventanty připravují jejich dva porotci, elitní představitelé sladkého oboru.

Mirka van Gils Slavíková, žijící momentálně v Holandsku, je držitelkou prestižního francouzského profesního titulu Professeur en Sucre d’Art, vítězkou mnoha cukrářských soutěží a její velebené cukrovinky v minulosti ochutnali například Nelson Mandela anebo Angela Merkelová. Charismatický Josef Maršálek se pak vrátil do Čech po jedenácti letech cukraření v zahraničí, během nějž se stal také šéfcukrářskou hvězdou londýnského obchodního domu Harrods.

Podívejte se, jaké dezerty dokáže vykouzlit Josef Maršálek:

A o čem je poslední zadání? Kreativní výzva je volnou disciplínou s jediným omezením v podobě jasně daného množství předepsaných ingrediencí. Mimochodem, těch hlavních přísad se během natáčení nespotřebovalo vůbec málo. Na upečené soutěžní laskominy bylo použito 360 kilogramů mouky, 96 kilogramů čokolády, 120 kilogramů čerstvého ovoce, 140 kilogramů másla a 2650 vajec.

Mirka van Gils Slavíková: Úspěch? Sebedisciplína s pracovitostí jsou nutné ingredience

Pokud pořad Peče celá země u diváků uspěje, mohl by znamenat stejnou revoluci v gastronomii jako úspěch pořadu Ano, šéfe!

V čem to může mít cukrářská show těžší?
Věřím, že láká především laskavostí, fandí snaživým amatérským cukrářům, které si divák rychle „adoptuje“, a vyvolává nedočkavost v očekávání dalšího dílu. My jsme pekařsko-cukrářský národ. O to větším je pořad lákadlem. Opírám se o zkušenosti z výuky, kdy přicházeli mnozí absolventi už jen proto, aby se naučili „zkrotit“ těsto. Máme to prostě v krvi. Navíc pořad přináší cukrářskému řemeslu víc pochopení, že je estetickým, delikátním oborem, velmi náročným na přesnost, zručnost a kvalitu. Mám plný respekt a úctu k samoukovi, který je srdcař s dokonalou chutí a precizností.

Je podle vás cukrářství sexy kulinářský obor?
Je to umělecká profese, cukrář je estét, který by měl svého zákazníka jemně vést ke krásnému dílu. Mnoho pseudostylů se stalo na čas módními, ale přílišná barevnost či naházená směs dekorací jsou na hony vzdálené dokonalé cukrařině. V jednoduchosti je síla, která uchvátí perfekcionismem. Umíte si představit víc sexy moment než vložení dokonalého čokoládového bonbonu do úst, jemně se rozpouštějícího na jazýčku? Rozvinutí opojných, dokonale splynutých chutí… O tom, že cukrařina je nejvíc sexy, jsem nikdy nepochybovala. V posledních letech mně čím dál víc připadá, že velká kuchyně, rodina pohromadě a maminka či babička pečící dobrůtky jsou vzácný úkaz. A přitom je to tak jednoduché – připravit s láskou pro rodinu laskominu. Už jen pro ten pocit, že všichni mohou být spolu.

Vaše vyhlášené a cenami ověnčené cukrovinky a dezerty mohl ochutnat celý svět.
Věnečky dosud koupíte v Johannesburgu, kde jsem je zadala péct. Tak jako perník v Oregonu a Kalifornii. Vlastně vždy po mě známí chtěli „jen“ nějakou dobrůtku. Mnohdy se stalo, že jsem si upekla na návštěvě nejprve něco ke kávě. Ale to sbližuje a prohlubuje poznávaní se. Vždy se najdou zvědaví labužníci, kteří čekají na nové chuťové zážitky. Nechoďme daleko, v Holandsku v neděli chodívali sousedé rádi ochutnávat, co jsem upekla.

Jak jste na tom vy osobně například s českým vánočním cukrovím? Baví vás ho připravovat a jíst?
Vánočka nesmí chybět, cukroví také ne, to by byl neodpustitelný prohřešek. S láskou a péčí peču vše, co udělá rodinu šťastnou. Ovšem moje vanilkové rohlíčky a slepované linecké jasně vedou. Znáte to, vložíte je do úst, lehce stisknete jazykem o patro a rozplynou se. Pak je tu ještě variace na „úlky“ z mých marcipánů, třeba pistáciového, z lískových ořechů, mandlového či makadamového, a plněné čokoládové bonbony. Kvůli své cukrové intoleranci musím být opatrná s ochutnáváním, ale miluji cukroví a velmi ráda ho i peču. Myslím, že vášeň k profesi mi nechybí.

V čem podle vás leží srdce vašeho úspěchu?
V touze učit se, poznávat a určitě jsou v tom nějaké geny, že když už něco děláš, tak pořádně a do hloubky. Úspěch je přímo úměrná paralela k našim výkonům. Takže talent a sebedisciplína s pracovitostí jsou nutné ingredience. A láska namíchaná s vášní k profesi. Tak se asi rodí úspěch.

Kouzlo zámku Bon Repos
Jedním z velkých trumfů ostrovní předlohy The Great British Bake Off jsou místa natáčení – jednotlivé epizody deseti sezon se točily na nejpůvabnějších místech britského království. Před kameru se tak dostaly například malebná vesnička Cotswolds, kentský větrný mlýn v Sarre nebo rodinný zámeček Scone Palace.

Česká verze si vybrala za svůj domov pohledné místo, byť „jen“ jedno – síně i park s pávy propůjčil štábu zámek Bon Repos. Lovecký zámeček, postavený hrabětem Františkem Antonínem Šporkem v roce 1718, se nachází u obce Čihadla nedaleko Staré Lysé. Turistům je ale přístupný jen z části a po předchozí domluvě. Jinak slouží veřejnosti především pro komerční účely a je častým a populárním cílem svatebčanů.