Křest se uskuteční ke konci října v Telči, odkud autorka pochází, a v Praze. Marta Kučíková v italském městečku Valdagno pod Dolomity žije už šestnáct let. Je autorkou dvou úspěšných knih Italské jednohubky a Italské dvojhubky, několik let psala blog, který si lidé také velmi oblíbili.

„Má třetí knížka vlastně vznikla hlavně na popud čtenářů. Ti mě velmi často oslovovali při besedách a akcích, spojených s mými předchozími knihami a ptali se na další italské typické recepty. Těch pár receptů, které si pracně vyšťourávali z Jednohubek i Dvojhubek, mělo velký úspěch. A proto mi nakladatelství Mladá fronta navrhlo, že bych mohla sepsat rovnou celou knížku receptů. Ne těch už uveřejněných, ale dalších, typických a oblíbených ve zdejších končinách. Byla jsem tím nápadem nadšená, neboť velmi ráda kuchtím jak česká, tak italská jídla, a jsem tím trošku v okolí pověstná,“ vysvětluje Marta Kučíková.

Sepisování knihy ale nepojala jako běžnou kuchařku. Každý recept uvedla krátkým, či delším, ale vesměs veselejším povídáním. „A protože znám dost jinak opravdu fajn lidí, kteří však vaření nemají příliš v oblibě, dala jsem tam jednotlivé recepty jednak ve variantě pro vařící matadory, jednak ve variantě pro nevařící praktiky, aby jim to nebylo líto. Recepty jsou vyzkoušeny na mém žaludku i žaludku bližních i neznámých strávníků - asi desetkrát, stokrát, tisíckrát. S úspěchem a uspokojením,“ doplnila k tomu Kučíková.

Křest nové knížky se uskuteční ke konci října v Univerzitní knihovně v Telči, a následně v pražském Luxoru na Václavském náměstí. Přesné termíny jsou ještě v jednání.

Druhý domov

Do mlhavého italského městečka v podhůří Dolomit se měla rodina Marty Kučíkové přestěhovat pouze dočasně kvůli manželově práci, ale nakonec se stalo jejich druhý domovem. K Česku měla rodina stále velmi blízko, a protože Martě Kučíkové chyběla hlavně čeština, začala pro radost psát vtipný a výstižný blog o tom, jak se krajanům žije v Itálii. Její postřehy se moc líbily a z Marty Kučíkové najednou byla oceňovaná blogerka. První kniha na sebe nenechala dlouho čekat, po jejím úspěchu následovala druhá.

Ráda se vrací do rodné Telče a na Vysočinu, kde žijí její příbuzní. „Pokaždé, když přijedu do Telče, nejraději bych každého, koho potkám na ulici, objala radostí, že jsem zase na pár dní zpátky. Samozřejmě nezapomenu na cukrárnu s výhledem na náměstí, kávou turkem a čerstvými zákusky. Koukám oknem na dlážděné náměstí a domy. A vzpomínky z dětství okamžitě naskakují. Jak jsem byla pečená vařená dole v knihovně, chodila na zmrzlinu na malé loubí, jak jsme jako čerství maturanti zdejšího gymnázia tancovali kolem kašny, jak jsme se často vraceli ze zábav z telčské sokolovny přes náměstí a byli neustále fascinováni kouzlem renesančních domů,“ zavzpomínala nedávno Marta Kučíková.