Je nějaký ročník Salonu vín či nějaká konkrétní vína, na které i po letech vzpomínáte?
Rád vzpomínám na každý ročník Salonu vín, protože každý byl výjimečný a neopakovatelný, ale za ty roky, co pracuji v Salonu, mne přece jen pár vín utkvělo v paměti. Jedno z výjimečných vín v Salonu byla Pálava pozdní sběr 2000 z PPS Agro Strachotín. Od té doby jsem nepil lepší. Další výjimečné víno byl například úžasně kopřivový Sauvignon z Vinařství Kovacs. Velmi rád vzpomínám i na barikovou Malverinu výběr z bobulí od Vinselekt Michlovský, která byla třikrát po sobě v expozici Salonu vín, nebo Cabernet Sauvignon od Štěpána Maňáka či ledová a slámová vína ze Znovínu nebo Sonberku. Z posledních let mi utkvěl Ryzlink rýnský 2008 ze Školního statku Mělník. No a v neposlední řadě člověk musí vzpomenout na všechny Šampiony Salonu vín, každé víno bylo něčím výjimečné.

Salonu se v posledních letech daří lákat čím dál více návštěvníků, včetně těch zahraničních, třeba z Rakouska či Koreje. Co třeba nejvíce chutná Korejcům?
Zákazníci ze zahraničí jsou specifičtí a za ty roky už víme, jaký typ vína jim máme do řízené degustace nabídnout. U Korejců a obecně Asiatů to jsou vína se zbytkovým cukrem od polosuchých až po sladká a také červená vína. Třeba zákazníci z Koreje milují naši polosuchou nebo polosladkou Pálavu. Pokud takové víno máme v nabídce, určitě při degustaci nesmí chybět. V loňském roce si oblíbili například sladký Johanniter z vinařství Volařík. Toho jsme asijským návštěvníkům prodali stovky lahví. Jsem velmi rád, že máme v expozici Salonu vín širokou nabídku všech typů vín od suchých, polosuchých až po sladká, protože každý zákazník preferuje trochu jiný typ vína. My jsme tady pro zákazníky, abychom jim mohli ukázat, jak je naše vinařství pestré a různorodé.

Salon vín je především naše nejvyšší vinařská soutěž. Než se vybere stovka nejlepších vín, předchází tomu skoro rok práce a mnoho kol anonymních degustací. Zkoušeli jste si někdy spočítat, kolik degustátorů se toho zúčastní? Je těžké je sehnat?
Sehnat tolik špičkových degustátorů je skutečně velmi náročné. Ne že by jich celkově bylo málo, ale každý chodí do zaměstnání a většina se musí uvolnit z práce. Nejnáročnější je to pak na podzim, kdy je ve vinařství práce nejvíce. Pro zajímavost – na podoblastní soutěže, kterých je pět, je potřeba zajistit cca 210 degustátorů. Na první kolo Salonu vín potřebujeme 155 degustátorů a ve finálovém kole 35. Celkem celou soutěží projde necelých 3 500 vzorků vín což je skoro 21 000 lahví, které musíte zkontrolovat dle přihlášky, označit a zařadit do příslušné komise. Na jednu stranu je to v takovém objemu náročná práce, na stranu druhou vyšší počet hodnocených vín zvyšuje kvalitu vítězné stovky, a tedy i zlepšuje zážitek návštěvníka Salonu vín.

Chystáte pro příští ročníky viditelnější změny, ať už v zákaznických službách, nebo v samotném výběru vín?
V minulých letech došlo k několika změnám v rámci statutu soutěže, např. jedinými nominačními soutěžemi se staly ty v jednotlivých podoblastech, zavedly se kategorie vín, posunulo se datum výběru vín do Salonu vín. To vše dnes dělá ze Salonu vín velmi úspěšný projekt, který má mezi vinaři i návštěvníky nejen v Česku dobré jméno. Co se týče zákaznických služeb, tak tam v současné době žádné změny nechystáme, ale pokud přijde zajímavý podnět, budeme se ním zabývat.