„Musím říct, že od chvíle, kdy mně tam pověsili stříbrné medaile na krk, jsem v té hale nestál, i když jsem v Mnichově byl několikrát na fotbale na Bayernu,“ hlásil v telefonickém rozhovoru jeden z pamětníků největšího úspěchu Vladimír Haber.

Letos plánoval, že udělá výjimku, ale nakonec ho pracovní povinnosti udrželi v Česku. Stále působí jako spolukomentátor v televizní stanici Sport, která šampionát vysílá, ale nikoliv z jeho dějiště.

Matěj Klíma
Šampionát nás nezastihl v dobré formě, uznal Klíma. Chce porazit aspoň Řecko

„Zrovna se chystám na přenosy ze skupiny, která se hraje v Mnichově,“ hlásil 74letý Haber, který později vedl českou reprezentaci na několika šampionátech jako trenér. Stále si udržuje dokonalý přehled. „Vysíláme i Ligu mistrů, takže jsem v obraze,“ usmál se.

A jak se zrodil úspěch, který se v dnešní době zdá jako naprosto nemožný? Ani v roce 1972 neodjížděli Čechoslováci na turnaj jako favorité, tým prošel generační obměnou.

Sověti byli nenáviděný soupeř

Ani základní skupina ještě nenapovídala, že se rodí historický úspěch. Tým legendárního trenéra Jiřího Víchy z ní postoupili jen o skóre přes Island, s nímž remizovali 19:19, ale Tunisko porazil vysoko 25:2 a nestačil pouze na neporažené NDR (12:14).

Jenže v semifinálové skupině se postarali o největší překvapení, když porazili Sovětský svaz 15:12. „Oni si na nás hodně věřili. Vůbec si nepřipouštěli, že by mohli prohrát. Ještě pár hodin před zápasem byli na nákupech v centru Mnichova,“ vzpomínal před časem Jindřich Krepindl, další z Plzeňáků, který patřil do stříbrné party. Třetím byl Vladimír Jarý.

V hledišti česká házená na Euru souboj s Portugalskem rozhodně neprohrála, do Mnichova dorazilo téměř pět tisíc diváků.
OBRAZEM: Červené peklo nepomohlo, i přes mohutnou podporu Češi na Euru končí

„Jenže události z osmašedesátého roku byly čerstvé, Sověti byli nenáviděný soupeř. Dali jsme do zápasu všechno a možná se to pak na nás podepsalo ve finále, už nebylo, kde brát,“ doplnil Krepindl, do finále prošli opět zásluhou lepšího skóre, tentokrát odsunuli NDR.

V něm podlehli favorizované Jugoslávii 16:21. „Porážka nás mrzela, ale Jugoslávci, kteří suverénně vládli světové házené, byli nad naše síly. Na turnajích předtím jsme byli jediní, kdo je dokázal porazit, v Mnichově už to nevyšlo,“ vyprávěl Deníku další z pamětníků Vladimír Jarý.