Jeden svědek, citovaný americkou veřejnoprávní stanicí PBS, popsal, co se dělo po zásahu první raketou. „Podíval jsem se, kde je šejk Ahmad Jásin. Ležel na zemi a jeho invalidní křeslo bylo zničené. Lidé pobíhali doleva i doprava. Pak dopadly další dvě rakety.“

Podle PBS zemřelo na místě kromě Jásina nejméně sedm dalších osob a mezi 15 zraněnými byli i dva Jásinovi synové.

Vzbouřená Gaza

„Ariel Šaron otevřel brány pekla,“ stálo v prohlášení, které před 20 lety vydal Hamás krátce po Jásinově likvidaci. Nejmenovaný zdroj z izraelských bezpečnostních služeb agentuře Reuters sdělil, že útok nařídil a z vrtulníku monitoroval izraelský premiér Ariel Šaron.

Odezva na sebe nedala dlouho čekat. Během Jásinova pohřbu zaplavilo podle PBS ulice Gazy více než 200 tisíc Palestinců, z nichž někteří nesli vlajky Hamásu. Tisíce lidé vyšly do ulic také na Západním břehu Jordánu.

Zdroj: Youtube

„Šarone, začni si chystat pytle na mrtvoly, protože brigády Kásam uvrhnou izraelské domy do smutku a každou izraelskou ulici promění v hřbitov,“ skandoval dav. V ulicích Gazy se rozhořely pneumatiky a z reproduktorů mešit zněly litanie za Jásinovu smrt. Jeho mrtvé tělo provázelo na hřbitov 200 ozbrojenců, vyrovnaných do dvou řad a vyzbrojených protitankovými střelami a kulomety. „Slovy nelze vyjádřit, kolik hněvu a nenávisti je v našich srdcích,“ prohlásil tehdejší Jásinův blízký spolupracovník a pozdější sporný premiér Palestinské autonomie Ismáíl Abd ul-Salám Ahmad Haníja.

Deník přináší přehled důležitých otázek a odpovědí, jež se snaží osvětlit současnou eskalaci násilí v Izraeli a v Pásmu Gazy:

Následky útoku radikálního hnutí Hamás v izraelském městě Tel Aviv.
Vše o Hamásu: Kdo ho řídí, proč zaútočil na Izrael právě teď, jaké má spojence

Kdo vlastně byl onen 67letý, ke kolečkovému křeslu připoutaný muž, kterého i přes jeho celkovou nepohyblivost považovali představitelé státu Izrael za natolik nebezpečného, že ho přirovnávali k vůdci al-Káidy Usámovi bin Ládinovi? Měl tehdejší útok proti němu opodstatnění? A má nějakou spojitost s tím, co se dnes děje v Pásmu Gazy?

Terorista Jásin, řekl Šaron

Tehdejší izraelský premiér Ariel Šaron označil Jásina za „strůjce palestinského teroru a masového vraha, který patřil mezi největší nepřátele Izraele“.

„Válka proti terorismu neskončila a bude pokračovat den za dnem, a to kdekoli,“ citovala PBS Šaronova slova, jimiž bezprostředně reagoval na Jásinovu likvidaci.

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), odbornice na mezinárodní vztahy, se vyjádřila k izraelsko-palestinskému konfliktu:

Palestinci po izraelském náletu v Pásmu Gazy, pondělí 9. října 2023.
Podporujeme tvrdý postup proti teroristickému Hamásu, říká Gregorová

Na mezinárodním poli jej tehdy (trochu vlažně a spíše jako jedna z mála) podpořila tehdejší poradkyně pro národní bezpečnost USA Condoleezza Riceová. Sice uvedla, že neví o žádných konzultacích mezi Šaronem a tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem mladším, jež by se týkaly plánu zaměřit se na Jásina, ale když se jí v pořadu stanice NBC Today zeptali na reakci Spojených států na útok, odpověděla jasně: „Pamatujme, že Hamás je teroristická organizace a že šejk Jásin se, jak předpokládáme, osobně podílel na přípravě teroristických útoků.“

Ke dvěma takovým útokům přitom došlo jen týden před Jásinovou likvidací, v neděli 14. března 2004. Ten den se v izraelském ašdodském přístavu odpálili dva sebevražední atentátníci, kteří tak zabili 10 civilistů a dalších 16 zranili, přičemž ke společné odpovědnosti za útok se přihlásily Hamás a Fatah. Podle izraelské armády měl Ahmad Jásin osobně na svědomí desítky takových útoků. Bylo téměř nepochybné, že jeho odstranění třemi raketami bylo izraelskou odpovědí na poslední atentáty, jimiž „pohár trpělivosti přetekl“.

Zakladatel Hamásu

Ahmad Jásin se dostal do Gazy v roce 1948 spolu se svými rodiči jako uprchlík poté, co se jeho rodná vesnice stala dějištěm bojových operací během první arabsko-izraelské války. Od dětství byl kvadruplegik v důsledku úrazu, který utrpěl při sportu ve 12 letech, nedostatečnou pohyblivost však vyrovnával jistým charismatem, který pro Palestince měl.

V roce 1973 založil v Gaze islámskou charitativní organizaci Mujama al-Islamiya (Islámské centrum), kterou Izrael v roce 1979 uznal, neboť se zpočátku jevila jako nepolitická charita poskytující služby chudému obyvatelstvu Gazy.

Spoluzakladatel a vůdce Hamásu Ahmed Jásin při setkání s ájatolláhem Rúholláhem Chomejním v ÍránuSpoluzakladatel a vůdce Hamásu Ahmed Jásin při setkání s ájatolláhem Rúholláhem Chomejním v ÍránuZdroj: Wikimedia Commons, khamenei.ir, CC BY-SA 4.0

Právě z této organizace se ale v 80. letech minulého století zrodil Hamás, tedy ozbrojená teroristická organizace, kladoucí si za cíl úplné zničení Izraele.

Už v roce 1984 byl Jásin a další členové jeho charity uvězněni za tajné hromadění zbraní. V roce 1985 byl propuštěn v rámci Džibrílské dohody o výměně vězňů mezi izraelskou vládou a Lidovou frontou pro osvobození Palestiny – Hlavním vedením, na jejímž základě Izrael propustil 1150 vězňů výměnou za tři izraelské vojáky, zajaté během první libanonské války. V roce 1987, během první intifády, pak Jásin spolu s Abdelem Azizem al-Rantissim spoluzaložil Hamás, který nazýval „polovojenským křídlem“ palestinského Muslimského bratrstva, a stal se jeho duchovním vůdcem.

K pochopení současné války v Izraeli odpovídáme i s pomocí zahraničních pramenů na pětici základních otázek:

Boje proti Izraelem a hnutím Hamás, říjen 2023
Válka mezi Izraelem a Hamásem: Co je Pásmo Gazy, kdy a jak se zrodil konflikt

V této funkci nařídil zavraždit několik lidí, jež označil za kolaboranty s Izraelem, za což jej Izrael v roce 1989 zatkl a odsoudil k doživotnímu vězení. Podle palestinských zdrojů ho do cely dobrovolně následovali i oba jeho synové, aby mu mohli být k ruce.

V roce 1997 ho ale Izrael musel propustit, aby ho vyměnil za dva agenty své tajné služby Mossad, zatčené v Jordánsku po neúspěšném pokusu o atentát na tehdejšího vůdce Hamásu Chálida Maš'ala.

Zdroj: Youtube

Po propuštění se Jásin znovu ujal vedení Hamásu a zahájil novou fázi boje proti Izraeli formou sebevražedných útoků, čímž porušil dohodu o svém propuštění. Následovalo několik pokusů o jeho likvidaci, na něž odpovídal útoky proti izraelským civilistům. Tato vzájemná strašidelná „přetahovaná“ skončila raketovým útokem z března roku 2004. Jásinův zástupce, který se stal vůdcem Hamásu po jeho zavraždění, byl krátce poté také zabit.

Dozvuky až dodnes

Arabský svět samozřejmě zuřil. Jako „nepřijatelný a neospravedlnitelný“ ale kritizoval útok třeba i tehdejší britský ministr zahraničí Jack Straw. Tehdejší stálý zástupce Spojeného království při OSN Emyr Jones Parry k tomu na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti pro Blízký východ uvedl, že sice opakovaně odsoudil teroristická zvěrstva páchaná Hamásem a že všichni chápou právo Izraele na obranu, ale to podle něj tuto zemi neopravňuje k takovému nezákonnému zabíjení a k provádění mimosoudních poprav.

Sionské oddíly během své operace narazily na tvrdý odpor. Plánované obsazení vesnice se tak změnilo v bitvu, po níž zůstaly stovky zabitých:

Palestinský uprchlický tábor v Damašku v roce 1948 po exodu palestinských Arabů z měst a vesnic na území dnešního Izraele
Masakr v Dejr Jásin: Je jedním z nejméně pochopených incidentů v izraelské válce

Jásinovu likvidaci odsoudil také tehdejší generální tajemník OSN Kofi Annan. Návrh rezoluce, odsuzující Jásinovu mimosoudní popravu stejně jako všechny teroristické útoky proti civilistům, však v Radě bezpečnosti OSN vetovaly Spojené státy s tím, že Hamás měl výslovně odsoudit sebevražedné atentáty v ašdodském přístavu. Spojené království, Německo a Rumunsko se zdržely hlasování.

Od Jásinovy likvidace uplynulo už 20 let, přesto jde o dodnes aktuální téma. Víc než výmluvně o tom svědčí například to, že uplynulo jen pár dnů od chvíle, kdy Bílý dům potvrdil, že Izrael letos 11. března zlikvidoval náletem teroristu číslo tři Hamásu Marwana Issu, zástupce velitele vojenského křídla – dosud nejvýše postaveného člena Hamásu. Jako kdyby se historie najednou opakovala…