Teď se jmenuje Lily Rose Leeová. Je šťastně vdaná, s manželem vedou malou neziskovou společnost, která se zabývá ochranou zvířat. Přímo ve svém domě se stará o třicítku zraněných či nechtěných papoušků, želv, zajíců. Jak sama říká, snaží se jim najít nový domov a dát jim šanci na lepší život, kterou si zaslouží každý tvor. Ona sama ji dostala. „Každý se mě ptá, jak jsem dokázala zůstat tak silná. No, jednoduchá odpověď zní, že jsem nedala monstru šanci, aby ovlivnilo život, který teď vedu,“ řekla loni žena stanici Spectrum News 1.

V mládí si Lily Rose Leeová prošla peklem. Tehdy se ještě jmenovala Michelle Knightová. Jako 21letou ji v roce 2002 unesl a ve svém domě v americkém Clevelandu uvěznil řidič školního autobusu Ariel Castro. Jeho otrokyní Knightová zůstala skoro jedenáct let. Po tuto dobu ji mučil a nespočetněkrát znásilnil. Ani to mu ale nestačilo.

Trailer k filmu Clevelandský únos:

Zdroj: Youtube

V dalších měsících Castro unesl ještě dvě dospívající dívky - Amandu Berryovou a Ginu DeJesusovou. Poslední z trojice únosů se odehrál v dubnu přesně před dvaceti lety. I je čekal stejný osud jako Michelle. O Castrově řádění vznikl i hraný film Clevelandský únos.

Neškodný chlapík?

Podobně jako v případě únosu Rakušanky Nataschi Kampuschové či únosu Američanky Jaycee Lee Dugardové ani blízcí a sousedé Ariela Castra po celých deset let netušili, jaká zvěrstva páchá. „Všichni si mysleli, že je to milý člověk,“ prohlásil po jeho zatčení strýc Julio Castro.

Unesl ji, když šla do školy, roky ji držel v tmavé kobce pod domem, znásilňoval ji a chtěl si z ní vychovat ideální otrokyni:

Natascha Kampuschová
Bil ji, znásilňoval. Vězněná Natascha Kampuschová utekla únosci i díky vysavači

Ve čtvrti, v níž Castro žil, ho místní znali celá léta. „Castro se narodil v Portoriku a dům na ulici Seymour Avenue v Clevelandu ve čtvrti obydlené hispánskou dělnickou třídou vlastnil od roku 1992. Až do listopadu 2012 pracoval po 22 let jako řidič školního autobusu,“ uvádí BBC.

Většina jeho příbuzných i známých ho brala jako neškodného muže, který hraje na kytaru, chodí na sousedská grilování a má z titulu svého povolání rád děti.

Ariel CastroAriel CastroZdroj: čtk

Známky násilného chování se u něj ale objevovaly. Kolegyně Darlene Dos Reisová po jeho zatčení prohlásila, že byl k dětem zlý. Z pozice řidiče školního autobusu byl v roce 2012 rovněž vyhozen, protože se u jeho jména kupily nepříjemné incidenty - jednou třeba zamknul v autobuse postiženou školačku, jindy nebezpečně řídil s autobusem plným dětí.

Vyražený zub, zlámaná žebra

Tím nejvážnějším varováním ale mělo být dění u něj doma. Svou manželku Grimildu Figueroaovou, matku několika společných dětí, po celý vztah týral. V roce 1993 jej za domácí násilí zatkla policie, brzy se ale dostal na svobodu a nebyl za nic odsouzen.

A s napadáním manželky Castro nepřestal, ani když od něj s dětmi v roce 1996 odešla. Podle soudního dokumentu vyplněného v roce 2005 ji i potom chodil mlátit. „Figueroaové dvakrát zlomil nos, polámal žebra, vyrazil zub, dvakrát vykloubil ramena, po úderech se u ní projevila krevní sraženina na mozku,“ shrnuje web Cleveland.com.

Ani pak ale nebyl zatčen ani odsouzen, byť manželku přestal obtěžovat. Žena zemřela v roce 2012, tedy dříve, než byly odhaleny Castrovy zločiny.

Dům na Seymour Avenue v Clevelandu, kde Ariel Castro nejdříve léta mlátil svou manželku, a pak dekádu věznil a znásilňoval tři mladé ženy. V roce 2013 byl dům zbourán.Dům na Seymour Avenue v Clevelandu, kde Ariel Castro nejdříve léta mlátil svou manželku a pak dekádu věznil a znásilňoval tři mladé ženy. V roce 2013 byl dům zbourán.Zdroj: Wikimedia Commons, THD3, CC BY-SA 3.0

V řetězech

Ty začaly v roce 2002. Tehdy unesl 21letou Michelle Knightovou. Mladá žena byla zrovna v tíživé životní situaci. Už před únosem za sebou měla léta domácího a sexuálního násilí.

Pocházela z chudé rodiny, matka ji ponižovala a otec znásilňoval. Když jí bylo čtrnáct, utekla z domu. „Dostala jsem se do bodu, kdy jsem si řekla: Budu víc v bezpečí na ulici než ve svém vlastním domově,“ vzpomínala žena před čtyřmi lety pro stanici ABC.

Michelle Knightová mluví k Arielu Castrovi v době soudního procesu:

Zdroj: Youtube

Jako bezdomovkyně žila několik měsíců, pak se o ní dozvěděla její rodina a otec ji přinutil vrátit se domů. V osmnácti otěhotněla se svým přítelem. Porodila mu syna Joeyho, na jaře 2002 jí ho ale úřady odebraly, protože jej zranila přítelova matka.

A právě když v létě 2002 Knightová směřovala na setkání s úředníky ze sociálky, narazila na Ariela Castra. Ten jí nabídl svezení, a jelikož ho Knightová znala jako otce dívky, se kterou chodila do školy, nastoupila k němu do auta. Začali spolu mluvit o zvířatech, a když Castro zmínil, že má doma štěňátka, která Knightová milovala, a že by jedno z nich mohl věnovat jejímu synovi, souhlasila, že se tam s ním zastaví.

Byla to osudová chyba. Když si v domě Knightová všimla, že neslyší žádné kňučení štěnátek, Castro už zamknul vstupní dveře. „Když se ke mně přiblížil, začala jsem se třást. Říkal mi, že si nemusím dělat starosti, ale mé tělo mi naznačovalo něco jiného. Buď teď zemřu, nebo mi něco udělá, napadlo mě. Pak, když zavřel dveře do místnosti, jsem věděla, že je konec. Že se z toho domu nikdy nedostanu,“ popsala počátek svého desetiletého utrpení pro list The Guardian.

Muž, který unesl a zaživa pohřbil 26 dětí, se dostal na svobodu:

Pachatelé nejhoršího únosu dětí v amerických dějinách v době zadržení. Fred Woods je vlevo.
Unesl a zaživa pohřbil 26 dětí. Aktéra největšího únosu v USA nyní propustí

Poprvé ji znásilnil ještě ten den. Fyzicky měl nad drobnou mladou ženou jednoznačnou převahu. „Začal se svlékat. Padla jsem na zem a prosila ho, ať mě nechá jít. Říkala jsem: Potřebuji se dostat ke svému synovi. A on roztrhal jeho fotku, jediný snímek, který jsem měla, přímo přede mnou. A řekl: Už nikdy ho neuvidíš,“ vzpomínala Knightová.

V počátcích zajetí Castro svou první oběť nechával neustále spoutanou kabelem - měla ho omotaný kolem nohou, paží i krku. V ústech měla ponožku, aby nemohla křičet. „Několikrát denně ji znásilňoval a pouštěl při tom hlasitou hudbu, aby ještě více ztlumil její pláč,“ uvádí stanice ABC. Později kabel nahradil řetězy. Svou oběť také trápil hlady a bil.

„Teď mě zabije“

Knightová byla v zajetí v pokoji připomínajícím kobku v Castrově sklepě necelý rok, když se z malé televize, kterou jí tam umístil, dozvěděla, že v Clevelandu došlo k dalšímu únosu. Vytušila, že jej opět spáchal Castro, byť se nakonec s dalšími oběťmi jeho řádění setkala až po dlouhých měsících (dívky byly původně zavřené v oddělených pokojích).

Tentokrát si vyhlédl tehdy sedmnáctiletou Amandu Berryovou. „Teenagerka šla domů ze směny ve fastfoodovém řetězci, když jí Castro nabídl odvoz. Jeho dcera byla Amandinou spolužačkou. Během jízdy navrhl, aby se zastavili u něj doma, že je tam jeho dcera,“ uvádí list The Independent.

Vrah dívku unesl přímo z jejího pokoje:

Richard Allen Davis. Muž, který unesl a zabil Polly Klaasovou. Nyní čeká na vykonání trestu smrti. Snímek z vězení.
Vrah ji unesl přímo z jejího pokoje a zabil. Rodičům u soudu ukázal prostředník

Byla to ale stejná lež jako se štěňátky. Berryová si nebezpečí taktéž uvědomila, když už byly vchodové dveře zamčené. „Teď mě zabije a zemřu, protože jsem se nechala svézt taťkou, ze kterého se vyklubal psychopat,“ byla její první myšlenka (popsala ji v knize Hope: A Memoir of Survival in Cleveland).

Nyní už měl Castro dvě vězeňkyně. Každou v samostatném pokoji bez oken, svázanou polonahou v řetězech, vydanou mu na milost a nemilost. V dubnu 2004 si Berryová, na malé televizi ve svém pokoji, všimla zprávy o dalším únosu v Clevelandu. A stejně jako dříve Knightová vytušila, že jde o Castrovo dílo.

Třetí obětí se stala tehdy čtrnáctiletá Gina DeJesusová - spolužačka Castrovy dcery Arlene. Když jí táta její kamarádky nabídl svezení, nebylo jí to divné. Do domu ji zlákal pod záminkou, že si tam jen cestou k Arlene, žijící u její matky, vezme nějaké peníze.

Neuvěřitelně chladnokrevně se pak zachoval, když se jakoby nic objevil na shromáždění pořádané matkou unesené Giny a roznášel po okolí letáky s fotkou dívky, kterou mezi tím u sebe doma mučil.

Zrození naděje

Když se Castro po čase přesvědčil, že jsou dívky natolik vyhladovělé a otupělé, že mu neutečou, začal je nechávat společně. Knightová a DeJesusová se spřátelily, Berryová stála trochu mimo. Přestože únosce týral a znásilňoval všechny, nejvíce se vyřádil na Knightové - dostávala nejméně jídla, nejvíce ji mlátil. A neustále se jí vysmíval, že zatímco dvě mladší dívky jejich rodiny hledají, o ni se její příbuzní nezajímají.

Knightová s ním za léta pětkrát otěhotněla. Ve všech případech ji do břicha mlátil tak, že potratila. Začala pomýšlet na smrt. „Byla chvíle, kdy jsem řekla Gině: Zabij mě. Jen mi polož polštář na tvář a zabij mě,“ vzpomínala.

Pak v roce 2006 otěhotněla Berryová. Castro jí nechal dítě donosit. Holčička se narodila o Vánocích, odrodila ji Knightová. Dítě nejdříve nedýchalo, mladé ženě se ale povedlo jej oživit. Dívka dostala jméno Jocelyn. „Všechny tři unesené její narození vnímali jako příchod nové naděje a světla do jejich utrpení,“ píše The Independent. Castro se ke své dceři choval lépe.

Neporažené

6. května 2013 si Amanda Berryová uvědomila, že Castro odešel z domova a zapomněl zamknout hlavní dveře. Vzala svou šestiletou dceru a pokusila se prorazit si cestu ven. „Neřekla jsem o tom ani Gině, ani Michelle. Pokud by se to nepovedlo, mohly mu říct, že jsem se pokusila o útěk,“ napsala později.

Odemčené vchodové dveře otevřela snadno, narazila ale na druhé venkovní dveře, které byly zavřené na visací zámek. Povedlo se jí je ale silou odtlačit natolik, že z nich vystrčila paži. A začala křičet.

Stopařku Colleen Stanovou unesli sadističtí manželé, svou oběť nakonec drželi celých sedm let:

Únosci drželi Colleen Stanovou zavřenou v hrozných podmínkách.
Příběh Colleen Stanové: Sadističtí manželé ji mučili sedm let, zavírali do rakve

Volání slyšel soused Charles Ramsey. Poradil ženě, aby zevnitř prokopla spodní část dveří, a pak se přes ně i s dcerou proplazila. Obě vzal k sobě domů a dal Amandě mobil. „Ani jsem netušil, že tam byla zavřená deset let. A ona vůbec nevěděla, jak ovládat dotykový telefon,“ napsal Ramsey v knize Dead Giveaway.

Berryová vytočila tísňovou linku. Když policisté dorazili do Castrova domu, Gině a Michelle se zdálo, že vidí přeludy. „Nakouknu za roh a vidím dva policisty v uniformě, muže a ženu. Michelle vyskočila muži do náruče a pevně se drží. On ji jemně položí a ona vyskočí na důstojnici a hystericky křičí: Prosím, nepouštěj mě!“ zaznamenala své vysvobození Gina DeJesusová.

Telefonát Amandy Berryové na tísňovou linku: 

Castra policie zatkla do několika hodin. V srpnu 2013 pak u soudu uznal vinu a byl odsouzen k doživotí. Před soudem se ale pokoušel z obvinění vykroutit a tvrdil, že byl nepříčetný kvůli závislosti na pornu. „Nejsem monstrum. Jsem normální člověk. Jsem jenom nemocný. Trpím závislostí,“ prohlašoval.

Do dvou měsíců se v cele oběsil na prostěradle. „Při vyšetřování se zvažovala možnost, že nešlo o sebevraždu, ale o náhodnou smrt, když se pokoušel sebeuspokojovat přidušením. Poukazoval na to fakt, že byl nalezen s kalhotami u kotníků a bez spodního prádla. Ovšem z výpovědí jeho spoluvězňů vyplynulo, že kvůli zhubnutí mu kalhoty často padaly samy od sebe, a prádlo nenosil,“ píše CNN. Vyšetřování jeho smrt uzavřelo jako sebevraždu.

Zázrak v Clevelandu:

Zdroj: Youtube

Mezitím se jeho tři oběti vrátily do života. Berryová a DeJesusová zamířily ke svým rodinám a až na výjimky se stáhly z veřejnosti. Knightová se neměla kam vrátit. Svůj nový život začala v nemocnici - po osvobození byla kvůli podvýživě a častému mlácení v tak špatném stavu, že se lékaři báli, že nepřežije.

Zvládla to ale, a nejvíce ze tří obětí začala veřejně popisovat své útrapy. Změnila si jméno a jako jediná z unesených se zúčastnila demolice Castrova domu, v němž tolik let trpěla. Když mluví o svém únosci, nikdy ho neoslovuje jménem. Je pro ni jen „on“. „Musela jsem mu ukázat, že už nade mnou nemá moc. Že nedefinuje, kým jsem. To definuji já sama, tím, co ve svém životě dělám,“ prohlásila před čtyřmi lety Lily Rose Leeová.