Vůbec prvním politickým atentátem na světě se stala vražda asyrského krále Sinacheriba. Letopisci zaznamenali, že v roce 681 před Kristem panovníka, který si nechal říkat Bůh Měsíce, sprovodil ze světa kvůli nástupnictví jeho vlastní syn Arda-Mulissu. Otcovražda ale k trůnu nevedla, králem starověkého státu, ležícího v dnešním Iráku, se stal vrahův mladší bratr Asarhaddon.

Mnohem známějším byl však atentát na římského imperátora Gaia Julia Caesara. Jednomu z nejmocnějších mužů antické historie se stalo osudným zvolení doživotním diktátorem. Tím totiž podnítil Marca Junia Bruta a skupinu dalších římských senátorů, aby ho v březnu roku 44 před Kristem v senátu zavraždili.

Gaius Julius CaesarGaius Julius CaesarZdroj: Wikimedia Commons, Vincenzo Camuccini, Public domain

Atentátníci podle historiků doufali v obnovení republiky. Jejich akce ovšem naopak vedla k rozpoutání nového kola občanských válek. Z nich vyšel jako vítěz Caesarův adoptivní syn Octavianus, který poté nastolil římské císařství.

Zadržení útočníka, který postřelil slovenského premiéra Roberta Fica.
Přehledně: Co vše se zatím ví o atentátu na premiéra Roberta Fica

Zhruba tři desítky atentátů na starověké politiky přinesly i řadu historicky známých obětí – dějepisci zmiňují třeba krále Filipa II. Makedonského, římského tribuna lidu Tiberia, kartaginského vojevůdce Hasdrubala, římského válečníka Pompeia nebo neřestného císaře Caligulu. Politické atentáty jsou tedy staré jako samo lidstvo.

Česká stopa: Jak Přemyslovci začali, tak i skončili

S příchodem středověku doba atentátů nepolevila, ba naopak. Nechvalně se vyznamenaly právě české země. V roce 921 zemřela rukou vikingských vrahů Tunny a Gommona na hradišti v Tetíně u Prahy žena prvního přemyslovského knížete Bořivoje, později svatořečená Ludmila. Legenda Utrpení Ludmily mučednice praví, že ji atentátníci uškrtili šálou.

Úkladnou smrt připravil osud i jejímu vnukovi, slavnému českému knížeti Václavovi. Atentátníci Tuža, Tira, Česta a Hněvsa zavraždili pozdějšího světce a patrona českých zemí v roce 935 ve Staré Boleslavi. Vrazi byli podle kronikářů služebníky Václavova bratra Boleslava. A ten také díky objednané bratrovraždě převzal vládu v Čechách.

Dalimilova kronika popisuje atentát takto: „…přispěchal jakýsi Tuža a ťal Václava do ruky. Ten poraněn běžel do chrámu. Tu dva ďábli řečení Tira a Česta ubili jej v bráně chrámové. Hněvsa pak přiskočil a probodl mu bok mečem. Václav ihned vypustil svou duši…“

Jak se u Přemyslovců stalo smutným obyčejem, rukou atentátníka zemřel i poslední z nich, Václav III.. Šestnáctiletého kralevice zákeřně zavraždili 14. srpna 1306 v Olomouci během jeho tažení do Polska. Vražda, po níž Přemyslovci vymřeli po meči, zůstala dodnes neobjasněna.

Letopisci se přou, kdo má atentát na svědomí - Habsburkové, polští vzbouřenci, nebo v romantické verzi dokonce zapuzená a zhrzená Václavova snoubenka. Nejpravděpodobnější ale je, že Václava III. nechala zavraždit část české šlechty, sledující vlastní mocenské cíle.

Prokop Drtina ve své kanceláři, září 1945 (kolorovaná fotografie)
Krčmaňská aféra: Před 75 lety dostali českoslovenští ministři bombu v krabičce

Politika každopádně stála za smrtí jedné z nejvlivnějších postav české historie, Albrechta z Valdštejna. Během třicetileté války zajistil vojevůdce díky vlastní armádě Habsburkům rozhodující vliv ve střední Evropě. V červnu 1633 mu proto Francie a Švédsko ze zoufalství tajně nabídly český trůn - pod podmínkou, že se svým vojskem přejde na jejich stranu. Vojevůdce váhal, až prováhal vlastní život. Při nocování na hradě v Chebu jej důstojníci z ničeho nic prokláli kopím. Historici se dodnes dohadují, zda šlo o spontánní čin tří plukovníků, nebo objednaný atentát - kým ale? Císařem? Nebo někým jiným?

Na kahánku měl i proslulý český král Václav IV., syn Otce vlasti unikl o vlásek smrti v roce 1393 při návštěvě Vídně. Neznámí atentátníci se jej tam pokusili otrávit. Václav IV. se několik dní zmítal v horečkách a křečích, ale přežil. Až do konce života, tedy ještě 26 let, si však stěžoval na nesnesitelně palčivé bolesti v krku. Bolesti rozháněl vínem - až nakonec propadl alkoholismu.

Top 5 českých atentátů moderní doby

1. Alois Rašín

Byl prvním československým ministrem financí. V roce 1919 provedl úspěšnou odluku české měny od rakouské, o tři roky později prosadil reformy, které měly z české koruny udělat jednu z nejsilnějších světových měn krytých zlatem. Rostoucí nezaměstnanost, která ekonomické reformy doprovázela, ale v mladé republice rozdmýchaly hospodářskou i politickou krizi. Rašín byl nicméně neústupný a křiku ulice nedbal.

Ráno 5. ledna 1923 vyšel ze svého bytu v pražské Žitné ulici. Vtom jej zezadu střelil do zad devatenáctiletý anarchokomunista Josef Šoupal. Strážce státní pokladny za 13 dní v nemocnici zemřel, jeho vrah vyfasoval jako mladistvý 18 let kriminálu. Zemřel pak v roce 1959 v Ústí nad Labem, do své smrti byl fanatickým komunistou.

2. Tomáš Garrigue Masaryk

Poměrně málo známý je atentát na prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Nenáviděli jej komunisté, národovci i fašisté. Posledně jmenovaní na něj v roce 1926 přichystali atentát.

Ruský emigrant, důstojník, básník a lékař Pavel Timofejevič Gorgulov čekal na prezidenta s nataženým revolverem před pražským Mánesem. Když Masaryk, který zahajoval výstavu, vystoupil z auta, stanul tváří v tvář vrahovi. Přátelsky se usmál - a Gorgulov neměl sílu vystřelit. Prezidentská ochranka nic netušila. Rus hned poté odjel do Francie a o šest let později tam zabil prezidenta Paula Doumera. Za to jej pak v Paříži popravili.

3. Reinhard Heydrich

Zřejmě nejznámější atentát spáchaný na českém území. Prominent nacistického režimu Reinhard Heydrich byl 27. září 1941 jmenován zastupujícím říšským protektorem Čech a Moravy. Pracoval na takzvaném konečném řešení české otázky spočívajícím v poněmčení celého Protekotrátu. Rozpoutal tam také vlnu zatýkání a poprav odbojářů, naopak loajální dělníky „uplácel“ sociálními výhodami.

27. května 1942 na něj z Velké Británie vyslaní parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík v pražských Holešovičkách spáchali atentát. Útok se málem nepovedl. Gabčíkův samopal selhal, protektora ale zasáhly střepiny z bomby vržené Kubišem. Heydrich zemřel po týdnu v nemocnici na Bulovce na sepsi. Za jeho smrt se nacisté mstili vlnou krutého teroru, včetně vypálení Lidic či Ležáků.

K pokusu o atentát došlo 14. července, kdy si celá Francie připomínala dobytí Bastily. Na snímku vojenská přehlídka na dostihovém závodišti Longchamps. Prezident se vracel právě z této přehlídky, když došlo ke střelbě
Atentáty mladých anarchistů: V Praze zabili Rašína, ve Francii šli na prezidenta

4. Petr Zenkl, Jan Masaryk, Prokop Drtina

Tři ministry první vlády Klementa Gottwalda najednou se někdo pokusil odstranit v září 1947 při takzvaných krabičkových atentátech. Nálože poslané poštou v krabicích na doutníky naštěstí včas odhalily ministerské aparáty. Policisté zjistili, že stopy vedou do Krčmaně na Olomoucku k tamnímu Okresnímu výboru KSČ. Po únorovém převratu 1948 bylo pátrání zastaveno. Hlavního žalobce případu Františka Doležela pak skoro k smrti umučila StB.

5. Jan Masaryk

Smrt ministra zahraničí a syna zakladatele státu 10. března 1948 je jednou ze záhad moderní historie. Podle některých pramenů Masaryk plánoval po komunistickém převratu v Československu útěk na západ - ale už bylo pozdě.

Osudného dne, v půl deváté večer, odešel od Masaryka komorník, poslední člověk, který ho viděl naživu. Další den ráno našli dva dělníci jeho tělo na dlažbě Černínského paláce. Vyskočil Masaryk sám z okna koupelny, nebo mu k tomu někdo pomohl? Tyto otázky zůstávají dodnes bez jasné odpovědi.

Pět různých osudů atentátníků

Gavrilo Princip zemřel na tuberkulózu ve vězení

Bosenskosrbský politický fanatik Gavrilo Princip spáchal 28. června 1914 v Sarajevu atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii Chotkovou. Princip dostal jako mladistvý maximální možný trest 20 let vězení. Do zletilosti, která by znamenala jistý provaz, mu ve chvíli atentátu chyběl pouhý týden.

Pokusil se neúspěšně otrávit kyanidem. Zemřel 28. dubna 1918 ve vězení v Terezíně na tuberkulózu. Tři dny po smrti byl za dohledu vojáků pohřben v neoznačeném hrobě na Bohnickém ústavním hřbitově v Praze. Atentát vedl k zahájení první světové války.

Nathuram Gódsé vraždil Gándhího čtyřikrát. Oběsili ho

Indického mudrce Mahátmu Gándhího se snažili různí lidé zavraždit šestkrát. Pětkrát se to nepovedlo a ve třech z těchto marných pokusů figuroval stejný muž, hinduistický radikál Nathuram Gódsé.

Naplánovanou vraždu se mu povedlo dokonat až napočtvrté, 30. ledna 1948. Gódsé udělal gesto, jako by se chtěl Gándhímu jdoucímu na modlitbu poklonit. Z kabátu vyndal pistoli a třikrát na něj vystřelil. Gándhí okamžitě zemřel. Podle svých synů si mudrc nepřál atentátníkovu smrt. Indický soud to ale viděl jinak, a tak Gódsé skončil na šibenici.

Mark Chapman zastřelil Lennona, dožije proto v kriminále

Zkrachovalý nezaměstnaný sekuriťák Mark David Chapman z Havaje zastřelil 8. prosince 1980 v New Yorku hudební ikonu a člena Beatles, Johna Lennona. Krátce předtím si od něj nechal před rezidencí Dakota podepsat desku. Vyfasoval doživotí. Sedí ve státní věznici Attica poblíž Buffala. V pravidelných dvouletých intervalech podal již třináct žádostí o propuštění. Poslední žádost mu soud zamítl 7. března 2024.

Japonský expremiér Šinzó Abe během předvolebního mítinku, při němž byl na politika spáchán atentát.
Japonský expremiér Abe zemřel, stal se obětí atentátu. Útok zachytily kamery

Oswald a Ruby? Proč vlastně zemřel J. F. Kennedy?

Atentát na 35. prezidenta USA Johna Fitzgeralda Kennedyho byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském Dallasu ve 12.30. Dodnes budí vášně. Spousta věcí totiž v případu podle řady lidí nehraje. Pachatele, střelce Lee Harveye Oswalda, ale podle všeho policisté dopadli.

Jaká byla jeho motivace, nikdo neví a nemůže se to už ani dozvědět. Během převozu k výslechu byl totiž přímo před zraky policistů zastřelen Jackem Rubym. Zkrachovalým mafiánem, jehož motiv pro čin byl ovšem také nulový. Ten za vraždu Oswalda vyfasoval trest smrti. Proti rozsudku se sice odvolal, avšak než mohlo začít nové soudní řízení, onemocněl rakovinou plic a zemřel. Atentát se tak dodnes těší přízni fandů konspiračních teorií.

Papež Jan Pavel II. svého atentátníka chápal

Jako z jiného světa je příběh atentátu na papeže Jana Pavla II.. Svatý otec přežil čtyři rány, které mu na Svatopeterském náměstí 13. května 1981 uštědřil z 9mm pistole turecký fanatik Mehmet Ali Ağca.

Papež pak udivil svět, když svému atentátníkovi odpustil. Osobně jej navštívil ve vězení, a u italské vlády se dokonce zasadil o to, aby jeho trest doživotí změnila na vyhoštění.

Mehmet Ali Ağca není přitom žádný polepšený hříšník. V Turecku byl v nepřítomnosti odsouzen za vraždu novináře k trestu smrti. To bylo změněno na doživotí a nakonec na 36 let vězení. V roce 2010 byl propuštěn z věznice Sincan v Ankaře. Před deseti lety prohlásil, že atentát na papeže tehdy inicioval íránský šíitský duchovní ajatolláh Chomejní.

Top 10 napadení českých politiků

Ne vždy končí napadení politiků tím nejhorším možným způsobem. Pomineme-li hašteření mezi politiky jako profackování Davida Ratha (ČSSD) Miroslavem Mackem (ODS) na zubařském kongresu v roce 2006 nebo „podsedickou facku“, kdy v roce 1995 uštědřil záhlavec tehdejší poslanec Josef Wagner (ČSSD) svému stranickému kolegovi a budoucímu ministru vnitra Václavu Grulichovi, jednalo se i o závažnější útoky.

Deník přináší výčet těch nejznámějších napadení politiků, jak je během tří desítek let v médiích zaznamenali reportéři i agenturní zpravodajové ČTK.

1992 - Tehdejšího předsedu KSČM Jiřího Svobodu pobodal v prosinci před jeho domem v Praze 3 neznámý maskovaný pachatel. Nebyl dopaden.

1997 - Místopředsedu vlády a předsedu KDU-ČSL Josefa Luxe napadl na Tři krále v kanceláři ministerstva zemědělství v Praze útočník, ohrožoval jej nožem a slzným plynem. Lux vyvázl bez zranění.

1997 - Poslance a pozdějšího ministra kultury Pavla Dostála (ČSSD) v únoru po odchodu z Poslanecké sněmovny přepadla v podloubí u Malostranského náměstí v Praze skupina mužů. Politika zbili a pořezali v obličeji. Pachatele se nepodařilo zadržet.

Poslance a pozdějšího ministra kultury Pavla Dostála (ČSSD) v únoru po odchodu z Poslanecké sněmovny přepadla v podloubí u Malostranského náměstí v Praze skupina mužů. Politika zbili a pořezali v obličejiNapadený Pavel Dostál (ČSSD) po boku Václava HavlaZdroj: ČTK

2001 - Někdejšího ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého (ODA) v březnu v centru Prahy napadla a zranila trojice výtržníků. Skončil v nemocnici se zlomenou klíční kostí a zraněným kolenem.

2006 - Poslanec a místopředseda KSČM Jiří Dolejš se stal v dubnu obětí útoku neznámých pachatelů, když ho u stanice metra v Praze 6 povalili na zem a kopali do něj. Dolejš musel na operaci oka. Pachatelé zůstali nezjištěni.

2009 - Čtyři mladíci na koupališti v Hustopečích na Břeclavsku zasáhli kusem štěrku do hlavy tehdejšího předsedu ODS Mirka Topolánka. Expremiér měl zranění nad pravým okem. Tři pachatelé museli zaplatit pokutu za to, že mu nadávali a házeli po něm vejci.

2010 – Tehdejší místopředseda a pozdější premiér ČSSD Bohuslav Sobotka dostal na mítinku v brněnských Bohunicích pěstí do obličeje. Byl krátce hospitalizován a musel nosit krční límec. Pachatel Miroslav Dvořák vyfasoval osmiměsíční podmínku.

2012 - Při otvírání mostu v Chrastavě na Liberecku dělník Pavel Vondrouš sedmkrát zblízka vypálil z airsoftové pistole na prezidenta Václava Klause. Zasáhl ho čtyřikrát a způsobil mu zhmožděniny. Z místa útoku odešel, aniž prezidentova ochranka zasáhla. Vondrouš za to dostal půlroční podmínku.

Zdroj: Youtube

2015 - Na dům tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (ANO) hodil neznámý pachatel zápalné láhve. Ministr nebyl doma. Nikomu se nic nestalo.

2019 – Tehdejšího poslance TOP 09 Dominika Feriho napadla na koštu vín v Boršicích u Buchlovic dvojice neznámých mužů. Feriho převezla sanitka do nemocnice, kde mu zašili ránu na zádech. Spekulovalo se, že incident neměl politický podtext, ale šlo o reakci na Feriho nevhodné chování vůči místním ženám.